Jaderná bída: pět bloků spuštěno, šest odstaveno

Profimedia.cz

Jaderná bída: pět bloků spuštěno, šest odstaveno

Do klubu zemí s jadernými elektrárnami loni přibyly Spojené arabské emiráty a Bělorusko, jinak je zájem spíše vlažný

David Tramba

David Tramba

redaktor

Ani loňské výsledky jaderné energetiky nejsou žádná sláva. Do provozu bylo po celém světě uvedeno pět nových reaktorů – místo dvanácti původně avizovaných. Dalších pět se začalo stavět, ale současně bylo šest výrobních bloků trvale odstaveno. Počet jaderných bloků ve výstavbě se drží okolo pěti desítek. Na žádnou velkou renesanci jaderné energetiky to tedy nevypadá.

Znovu se opakoval scénář z minulých let. Světovou jadernou organizaci (WNA) předběhl se svou statistikou odborný web World Nuclear Report. Za ním stojí energetický konzultant Mycle Schneider, který je k perspektivám jaderného byznysu značně kritický. Vyznění jeho zprávy tomu odpovídá. Schneider v jiné zprávě upozornil na fakt, že nejvíc jaderných bloků se ve světě začalo stavět v roce 1976. Od té doby zájem s mírnými výkyvy upadá. V současném století byl pro příznivce jádra nejpříznivější rok 2010 s 15 zahájenými stavbami.

Loňský výsledek je zřejmě nejzajímavější tím, že do „jaderného klubu“ přibyly dvě nové země. V srpnu zahájil provoz první blok jaderné elektrárny Baráka ve Spojených arabských emirátech. Dlužno dodat, že s tříletým zpožděním oproti plánu. Způsobily jej neprověřené součástky i potíže se zajištěním kvalifikovaného personálu. Zpoždění nabraly i další tři bloky, číslo 2 snad zahájí provoz letos. Generálním dodavatelem stavby byl korejský podnik KEPCO, z jehož pohledu se jednalo o první zakázku mimo domácí trh.

Hned dva nové bloky si připsal na konto ruský Rosatom. V listopadu vyrobil první elektřinu blok číslo jedna běloruské jaderné elektrárny u města Ostrovec. V pokročilé fázi výstavby je druhý blok s plánovaným startem v letošním roce. Jedná se o moderní reaktory typu VVER-1200, které by Rusové chtěli stavět i v Česku. Stejný typ reaktoru zahájil na podzim zkušební provoz také v Leningradské elektrárně poblíž Petrohradu. Tento blok, známý pod označením Leningrad II-2, se oproti původnímu plánu opozdil o pět let.

Dva nové reaktory spustila do provozu Čína – Tchien-wan 5 a Fu-čching 5. Oba jsou domácího původu, druhý z nich je prvním zařízením typu Hualong One. Jedná se o moderní reaktor, se kterým chce Čína uspět na zahraničních trzích, včetně těch náročných. Uchází se s ním totiž o stavbu nového jaderného bloku v britském Bradwellu i v českých Dukovanech.

Zatímco první jadernou elektrárnu stavějí v Turecku či Bangladéši, ve vyspělých zemích se loni hlavně odstavovalo. Definitivně mimo provoz jsou dva bloky francouzské elektrárny Fessenheim, která vadila Němcům kvůli poloze u vzájemné hranice, švédský Ringhals-1 a dva bloky ve Spojených státech amerických. V Rusku skončil provoz starého bloku černobylského typu RMBK v Leningradské elektrárně, který byl nahrazen zmíněným blokem II-2.

Podle aktuálních statistik je po celém světě v provozu 412 jaderných bloků, dalších 29 je dlouhodobě odstaveno z provozu. Hlavně v Japonsku, kde se dodnes vedou spory o tom, zda je vhodné znovu spustit reaktory odstavené po havárii ve Fukušimě.