Válka s Hamásem trvá už skoro pět měsíců a Izrael musí řešit také dopady konfliktu na vlastní ekonomiku. Aby mohla devítimilionová země i nadále válčit, plánuje kabinet zvýšení vládního dluhu o 60 miliard dolarů (1,4 bilionu korun), aby mohl zdvojnásobit výdaje na obranu, napsaly Financial Times.

Už před válkou s teroristy byly výdaje Izraele na zbrojení výrazně vyšší, než kolik utrácí většina okolních arabských zemí. V roce 2022 Izrael vynaložil na obranu přes 4,5 procenta svého HDP. V absolutních číslech to bylo 23 miliard dolarů (538 miliard korun), pro srovnání Egypt utratil pouze necelých pět miliard dolarů (117 miliard korun).

Izraelské ministerstvo financí zároveň plánuje zmrazit najímání dalších vládních úředníků a zvýšit daně. Válka výrazně poškodila izraelskou ekonomiku, která se v posledním kvartále roku 2023 propadla meziročně o téměř dvacet procent, analytici přitom očekávali propad o polovinu méně.

František Novák

Snížení výkonu ekonomiky bylo způsobeno zejména povoláním tří stovek tisíc záložníků a také musely být přesunuty desetitisíce Izraelců z oblastí sousedících s Pásmem Gazy a Západním břehem Jordánu. I proto se výrazně propadla spotřebitelská poptávka. Do Izraele také nesmí jezdit pracovat na 150 tisíc palestinských dělníků ze Západního břehu Jordánu.

Ale Yali Rothenberg z izraelského ministerstva financí je ale přesvědčen, že se nyní začne ekonomika z propadu zotavovat, protože se většina mobilizovaných rezervistů vrátí se ke svému civilnímu zaměstnání.

Ekonomiku by měly opět táhnout investice do špičkových technologií a infrastruktury, zdůraznil Rothenberg. Ministerstvo počítá s tím, že bude konflikt s Hamásem postupně „deeskalovat“ a počet rezervistů v armádě klesne do konce března na třicet tisíc.

Premiér Benjamin Netanjahu nicméně počítá s tím, že bude izraelská vojenská přítomnost v Pásmu Gazy pokračovat, i když je pod tlakem západních spojenců, zejména Spojených států, aby konflikt ukončil. Panují rovněž obavy, že se konflikt rozšíří na libanonsko-izraelské hranici, kde na Izrael pravidelně útočí jednotky militantního hnutí Hizballáh. I proto se má letos zvýšit rozpočet na obranu o 15 miliard dolarů (351 miliard korun), tedy o 85 procent více, než před válkou s Hamásem.

„Domníváme se, že v příštích letech dojde v Izraeli ke zvýšení výdajů na obranu,“ vysvětlil Rothenberg s tím, že vláda si bude muset ve větší míře na armádní výdaje půjčovat. Zvýší také některé daně, například daň z přidané hodnoty ze 17 procent na 18 procent nebo daň z tabáku.

Kvůli ekonomickým problémům snížila zemi rating i agentura Moody’s z pásma A1 na A2 právě z obav většího zadlužování země. Vláda pro letošní rok počítá s rozpočtovým deficitem ve výši 6,6 procenta HDP. Celkový vládní dluh dosahuje zhruba 62 procent k izraelskému HDP a letos vzroste o pět až šest procentních bodů, uvedlo ministerstvo financí.