GSK, výrobce proslulého inhalátoru Ventolin, zahajuje finální klinické testy nového plynového hnacího prostředku. Tento krok by mohl snížit uhlíkovou stopu společnosti o více než 40 %. Laura Clow, vedoucí vývoje léků v GSK, označila tuto iniciativu za „největší úsporu uhlíku, kterou můžeme dosáhnout“.

Ventolin, na trhu již 55 let, používá 35 milionů lidí ve více než 100 zemích. V loňském roce dosáhl prodejů 749 milionů liber (22,1 miliardy korun). Současný hnací prostředek HFC-134a má však 1430krát větší potenciál globálního oteplování než CO₂.

AstraZeneca oznámila, že do konce roku požádá o regulační schválení nízkouhlíkové varianty svého inhalátoru Breztri ve Velké Británii, EU a Číně. Tento krok by mohl snížit emise skleníkových plynů společnosti o téměř jednu pětinu.

Pablo Panella, viceprezident globálního respiračního a imunologického oddělení AstraZeneca, zdůraznil význam této změny: „Možná budeme první na trhu, ale čas ukáže. Důležitější je, že se to neděje izolovaně.“

Aktuální inovace jsou reakcí na mezinárodní pravidla omezující používání hydrofluorokarbonů (HFC). Například dohoda EU z roku 2023 počítá s postupným ukončením spotřeby HFC do roku 2050.

Zdravotnický průmysl odpovídá za přibližně 4 % globálních emisí skleníkových plynů, což je mírně více než letectví. Profesorka atmosférické chemie na Univerzitě v Readingu, Michaela Hegglin, varuje, že i když se to může zdát jako malé množství ve srovnání s jinými odvětvími, sektor zdravotní péče je „významným faktorem v otázkách změny klimatu“.

Kromě vývoje nových hnacích prostředků již existují ekologičtější alternativy, jako jsou suchopráškové inhalátory. Jejich používání se však liší podle regionu a pro některé pacienty mohou být obtížné na manipulaci.

Zatímco inhalátory zůstávají klíčové pro mnoho pacientů, farmaceutické společnosti pracují i na vývoji inovativních léků. GSK například představila experimentální lék na těžké astma, který by mohl výrazně snížit počet záchvatů a hospitalizací.