Kreml: Sankce na Gazprombank jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska

Nové sankce vůči ruskému finančnímu ústavu Gazprombank, které ve čtvrtek oznámily Spojené státy, jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska. Oznámil to dnes Kreml, podle kterého ale Moskva nalezne řešení a se situací si poradí. Sankce brání ruské bance provádět jakékoliv nové transakce, které souvisejí s energiemi a které se dotýkají amerického finančního systému. Také jí zakazují obchodovat s Američany a zmrazují aktiva, která má banka ve Spojených státech, uvedla agentura Reuters.

Nové sankce vůči ruskému finančnímu ústavu Gazprombank, které ve čtvrtek oznámily Spojené státy, jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska. Oznámil to dnes Kreml, podle kterého ale Moskva nalezne řešení a se situací si poradí. Sankce brání ruské bance provádět jakékoliv nové transakce, které souvisejí s energiemi a které se dotýkají amerického finančního systému. Také jí zakazují obchodovat s Američany a zmrazují aktiva, která má banka ve Spojených státech, uvedla agentura Reuters.

Celý článek
0

Plynovod NordStream chce „za hubičku“ koupit americký investor, Trumpův štědrý sponzor

Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.

Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.

Celý článek
0

Zdravotnictví v propasti. „Už dochází čas. Řešením je privátní pojištění a zavření části nemocnic,“ říká respektovaný lékař Netuka

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Celý článek
0

Hlavně nezapomenout česky. Jak se učí děti v cizině?

Školní výuka nezačíná pouze pro žáky ve školách v tuzemsku, ale také pro tisíce dětí s českými kořeny v zahraničí

Hlavně nezapomenout česky. Jak se učí děti v cizině?
Se zkušeností z Paříže jsme pomáhali zakládat školy po celém světě. Snažíme se naši myšlenku šířit dál, říká Lucie Slavíková-Boucher. | foto Tomáš Novák, týdeník Hrot

Je to přesně dvacet let, co v Paříži vznikla první Česká škola bez hranic. Chodilo do ní tehdy pět žáků. Dnes už jich je okolo devadesáti. A nejen to. Podobných škol nyní funguje na 130, převážně v Evropě, ve Spojených státech a v Kanadě, a navštěvuje je okolo čtyř tisíc školáků.

U jejich zrodu stála Lucie Slavíková-Boucher, která od počátku devadesátých let žije v Paříži. Napřed odjela do francouzského hlavního města na roční stipendium. Pak se tam vrátila – ale už s francouzským manželem. Když se jim narodily dvě děti, zjistila, jakým problémem je učit je v zahraničí český jazyk, literaturu nebo dějepis. Hodně jí na tom záleželo, na děti mluvila doma běžně česky.

„Jako rodič dvojjazyčných dětí jsem viděla, že udržení českého jazyka a jeho výuka v zahraničí jsou strašně náročné,“ vzpomíná Slavíková-Boucher. Právě to ji přivedlo na myšlenku založit v Paříži školu zaměřenou na výuku češtiny. S podporou Českého centra a velvyslanectví se to podařilo v roce 2003. Postupně se do sítě Českých škol bez hranic přidávaly další: Londýn, Berlín, Curych, Mnichov, Brusel, Ženeva, Dráž­ďany a tak dále.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit