Díky alternativní výuce jsou děti lépe připraveny i na náročnější matematické úlohy.
Žáci prvního stupně základní školy vyučovaní podle Hejného metody mají celkově lepší výsledky v matematice než ostatní děti. S takovými závěry přišli vědci z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Podle odborníků tím padá častý argument, že je Hejného metoda neefektivní a děti ve výsledku nic nenaučí.
Hejného metodou se v současnosti učí již na více než 750 základních školách v Česku. Staví na tom, že děti nemají být konzumenty výkladu učitele, ale matematiku mají objevovat samy prostřednictvím učebnic a dalších výukových materiálů, třeba pracovních sešitů. Díky tomu, že jsou do značné míry odkázány samy na sebe, děti následně spolupracují a snaží se dojít k výsledku. Záměrně vynecháváme slovo správnému.
Sám tvůrce metody, profesor Milan Hejný, v minulosti totiž hned několikrát prohlásil, že podstatnější než důraz na správný výsledek je pro něj samotný proces poznávání matematiky. Učitel může být moderátorem celého snažení žáků, nakonec může přijít s odhalením správného postupu a výsledku. I to vedlo k časté kritice, že děti se vlastně nic naučit nemusejí, protože učitel na konci hodiny udělá vše za ně.
Vědci z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy tedy komparací zjišťovali, zda je pravdivé tvrzení podporovatelů Hejného metody, podle nichž tento alternativní přístup vede k lepšímu porozumění matematice a lepším postojům k této vědě, nebo zda mají pravdu její kritici.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot