Podle posledních údajů klesl nárůst cen poprvé po dlouhých měsících pod deset procent. Ceny zboží a služeb jsou stále na vysoké úrovni, přičemž reálné příjmy se v porovnání s inflací většině obyvatel snížily.

Jenže současná míra inflace se srovnává s loňskými cenami, které už ale byly na vysoké úrovni. Přesnější by tedy bylo, kdyby se inflace spíše sčítala. Pokud by se hodnotil dvouletý cyklus, byl by nárůst cen výrazně vyšší. A pokud bychom šli ještě o pár let nazpátek, zjistili bychom, že některé zboží a služby podražily o poměrně vysoké desítky procent.

Samozřejmě že všechny statistiky trochu kulhají, zvlášť pokud se berou průměrné hodnoty. Ale to, že si za své peníze koupíme méně zboží a služeb a že mnohé položky raketově podražily, je nepopiratelný fakt. Stejně jako to, že některé firmy inflační situaci využily k tomu, aby si k cenám ještě trochu přidaly – a za inflaci se jakoby schovaly.

Český zákazník tak má jedinou šanci, jak se bránit. Výrobky a služby, které nutně nepotřebuje k životu, prostě nekupovat. Ani to ovšem nejspíš nepomůže k tomu, aby se začalo opět výrazně zlevňovat.

Nezapomínejme na to, že letos nejspíš skončí vládní dotace na elektrickou energii. Předinflační ceny se nám s velkou pravděpodobností už nevrátí. Nezbude nám nic jiného než si na novou úroveň cen zvyknout, dočkáme se spíš jen kosmetických změn a časem třeba i zvýšení platů.