Vypadalo to na úspěšnou story, která měla ukázat, že si africké národy, pokud dostanou svobodu a nezávislost po koloniální éře, umějí narýsovat skvělou budoucnost. Případ Jižní Afriky ale naplno dokazuje, že tato premisa není tak černobílá, jak by se mohlo zdát.
Ani po třech dekádách po euforickém skončení apartheidu, za kterým stál jako hlavní tvář Nelson Mandela, se dříve ekonomický klenot Afriky nedokáže v globalizované ekonomice prosadit.
Politická strana Africký národní kongres (ANC), jež se profiluje jako socialistická partaj a je u moci od prvních svobodných voleb v roce 1994, prakticky nedokázala společnost ani ekonomiku jihoafrického státu pozvednout. Země se topí v bažině korupce a nefungující státní správy.
Opoziční poslankyně Siviwe Gwarubeová vnímá současnou politickou mizerii jako obrovské selhání politické reprezentace. Sama je členkou opoziční Demokratické aliance (DA) a kritizuje to, že vláda nedokáže spravovat zemi, neinvestuje do stárnoucí infrastruktury a neumí ani přilákat zahraniční investory. Sen Nelsona Madely o „duhovém národě“ se rozplynul v nenávratnu.
JAR měla konkurovat Evropě
Přitom Jihoafrická republika byla před pádem apartheidu nejbohatší zemí na africkém kontinentu a optimisté předpovídali, že bude konkurovat nejvyspělejším ekonomikám v Evropě. Desítky let nefungujících vlád si ale nyní začínají vybírat svou daň.
„V Jižní Africe se vláda zhroutila,“ říká opoziční politička Gwarubeová v kanceláři s portrétem Nelsona Mandely. Politici z Afrického národního kongresu nemají podle ní žádný vztah ke svým voličům a neplní předvolební sliby. Státní správu ovládá pouze chamtivost a vysoká míra korupce.
Šedesát procent mladých Jihoafričanů nemá práci a více než polovina z šedesáti milionů obyvatel země žije v chudobě. Navíc míra vražd je v Jižní Africe jedna z nejvyšších na světě. Ročně tu násilně zemře 25 tisíc lidí.
Rozvrácená infrastruktura
Většina měst a obcí neprovádí nezávislé audity ohledně svých veřejných rozpočtů. V mnoha městech jsou infrastruktura, administrativa, školství, zdravotnictví, kanalizace a odvoz odpadu zcela nefunkční. V některých regionech nejezdí vlaky a také nefungují veřejné vodovody. Prezident a předseda strany ANC Cyril Ramaphosa se dosud snažil kritiku „vysedět“ a nečinil žádné konkrétní kroky k nápravě.
Parlament je navíc paralyzován po požáru, ke kterému došlo na začátku roku 2022, a podle opozice funguje zhruba na dvacet procent. Opoziční Demokratická aliance se snaží sjednotit síly, aby v příštím roce poprvé od pádu apartheidu ztratila ANC většinu v parlamentu.
Odborník na dějiny ANC Horst Kleinschmidt tvrdí, že strana, která už od šedesátých let minulého století bojovala proti rasové segregaci, se postupně stala karikaturou sebe sama a začala ustupovat mocenským zájmům jihoafrického organizovaného zločinu. Sám raději už v roce 2005 rezignoval na vládní funkce.
Podle něj nyní vládnoucí elita lže, krade a podvádí. Také Nelson Mandela byl už okolo roku 1990 zapleten do korupce. Situace se dále zhoršila během prezidentského mandátu Jacoba Zumy v letech 2009 až 2018, kdy se začalo hovořit o systematické korupci ve státní správě.
Kleinschmidt je přesvědčen o tom, že je vládnoucí strana nereformovatelná a musí být nahrazena. Mezi černošským obyvatelstvem má ale i přes korupční skandály silnou podporu. „Většina lidí by nikdy nevolila bílé opoziční politiky,“ vysvětlil, proč je tak těžké cokoliv v zemi, které má bohaté zásoby diamantů i zlata, změnit.
