Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Rozvoj výstavby větrných parků na pevnině znemožňuje regulace pro vojenské a letecké radary. Francouzská armáda fakticky blokuje 47 procent území země galského kohouta pro výstavbu turbín.
Francouzský prezident Emmanuel Macron slíbil, že země, která vyrábí z jádra nejvíce elektřiny na světě – 75 procent domácí spotřeby –, sníží do roku 2035 podíl na 50 procent. Bez rychlého vybudování nových větrných a solárních parků zůstane ale tento závazek pouhým slibem.
V případě budování nových větrných zdrojů na pevnině naráží energetický sektor na zásadní překážku. Tou je nedostatek vhodných ploch pro stavbu nových větrných turbín. Oproti sousednímu Německu, kde proti stavbě protestují místní komunity, to je v případě bývalé Galie armáda. Ta si pro sebe „zablokovala“ až 47 procent území Francie.
Na rigidní přístup francouzských důstojníků si stěžuje ředitelka skupiny France Énergie Éolienne Pauline Le Bertreová. Sdružení zastupuje zájmy provozovatelů větrné energetiky. Mocná armáda blokuje výstavbu turbín kvůli regulaci letecké dopravy téměř na polovině území Francie. Pozemní turbíny v zemi vyrábějí zatím jen čtyři procenta elektřiny a tento podíl by se měl za deset let alespoň zdvojnásobit, zdůraznila lobbistka.
Manažerka vysvětlila, že větrné turbíny nesmějí stát 30 kilometrů od vojenských a leteckých radarů, protože by je prý rušily. Fakticky zůstává jen málo území, které není zastavěné a nachází se v dostatečné vzdálenosti od letišť. „V mnoha částech země prostě nemáte volné pole, na kterém byste mohli postavit větrnou farmu,“ postěžovala si pro web Politico.
Zástupci větrné energetiky se snaží přesvědčit armádu, aby změnila svůj přístup a využívala modernější technologii pro letecké i vojenské radary, jako je tomu v jiných zemích. Moderní radary umějí rozlišit, zda se jedná o pohyb lopatek turbín, nebo o letadla.
Systém 3D radarů byl vyvinut v Dánsku už v roce 2008 a používá se například na britských ostrovech. V roce 2019 byl instalován na mezinárodním letišti v Glasgow, aby nenarušoval výstavbu větrných parků v okolí skotského průmyslového centra.
Le Bertreová ale tvrdí, že francouzské vedení ozbrojených složek nemá zájem spor o využívání území vyřešit. Další komplikací je povinnost provozovatelů větrných parků mít na vrcholcích turbín signální červená světla, jež varují nízko letící letadla před překážkou. „Velmi to obtěžuje obyvatele v blízkosti turbín, kteří chtějí mít na venkově temnou oblohu,“ dodala. V jiných zemích světla blikají jen v případě, že se nějaké letadlo k parku přiblíží. Ani tuto regulaci nechce armáda modifikovat.
Francouzské ministerstvo obrany stížnosti větrné lobby odmítá. V první řadě musí jít podle mluvčího úřadu o zajištění bezpečnosti Francouzů a není možné v této otázce dělat kompromisy. „Armáda podporuje rozvoj větrné energie a dělá vše pro to, aby našla řešení pro dosažení cílů energetické politiky,“ brání se úřad.
Mluvčí zdůraznil, že přes tisíc větrných turbín bylo nainstalováno v oblastech, které využívá armáda. Čeká se rovněž na výsledek studie o tom, zda mohou vojenské radary koexistovat v blízkosti větrných parků. Ta má být zveřejněna na konci února.
Ministerstvo obrany naopak podporuje výstavbu fotovoltaiky. Chce vyčlenit až dva tisíce hektarů pro stavbu solárních elektráren v příštích pěti letech. I když francouzská armáda uvolnila před třemi lety devět tisíc čtverečních kilometrů vojenského území s potenciálem pro výstavbu větrných parků, sektor naráží na další problémy.
„Překážky jsou jako konfety. Objevují se všude,“ stěžuje si Le Bertreová. Pokud už výstavbu neblokují vojáci, v druhé linii nastupují ekologové, již zase argumentují ochranou biodiverzity a krajiny. Plány na změnu energetického mixu reálně znamenají, že se produkce z turbín na pevnině musí za osm let zvýšit alespoň 2,5krát. Bez silného politického tlaku je nemožné deklarované cíle zvyšování podílu obnovitelných zdrojů splnit.
Evropská asociace pro větrnou energetiku WindEurope navíc poukázala na to, že schvalování nových projektů v zemi sýrů a vína trvá šest až osm let, než dojde k začátku výstavby větrných zdrojů.
Francouzská byrokracie čelí kritice, podle níž si libuje ve složité legislativě a zdlouhavém schvalovacím procesu. Že je v druhé největší ekonomice EU „přeregulováno“, připouští i Bruno Bensasson ze státní energetické firmy EDF Renewables. Předpisy pro výstavbu nových obnovitelných zdrojů by měly být jednodušší.
Francie má v rámci EU po Německu a Španělsku nejvíce větrných turbín. Celková instalovaná kapacita byla v roce 2019 na úrovni 16,5 gigawattu, do roku 2028 se má minimálně zdvojnásobit na 34 gigawattů.
WindEurope zdůrazňuje, že větrná energie na pevnině je nyní nejlevnější variantou produkce elektřiny v EU a sektor zaměstnává přes 300 tisíc lidí. Větrné turbíny jsou nejčastěji používanou technologií při výstavbě nových energetických zdrojů. V EU připadá na vítr 11 procent spotřebované elektřiny. Do roku 2030 by se tento podíl měl zvýšit na 25 procent.
