V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Průmysl se dočká státní pomoci s drahými energiemi. Ministerstvo průmyslu připravuje program kompenzací za desítky miliard.
Už několik týdnů varují zástupci průmyslu i dalších odvětví české ekonomiky, že růst nákladů vinou zdražujících energií je neúnosný. Kvůli astronomickým cenám elektřiny a plynu podle nich hrozí krachy podniků a propouštění. Až do včerejška vláda na jejich argumenty neslyšela.
Po středečním jednání vlády ale firmám dal naději ministr průmyslu Jozef Síkela. Ten slíbil, že jeho úřad v září přijde s návrhem na kompenzace nákladů na energie firmám. Nástin možné pomoci ze státního rozpočtu, který představil, nápadně připomíná německý program, který fungoval celé léto.
Stejně jako v Německu navrhuje ministr rozdělit průmyslové podniky do tří kategorií. V první z nich budou běžné firmy, které by měly mít od podzimu nárok na třicetiprocentní kompenzace nákladů na energie. Energeticky náročné provozy by si podle něj mohly požádat o padesátiprocentní dotaci. Podniky, které spotřebují energií nejvíc, tedy například sklárny nebo hutě, by mohly dostat až sedmdesát procent.
Horní hranice kompenzací, které může jedna firma získat, by měla podle Síkely činit zhruba padesát milionů korun měsíčně. Podmínkou pro všechny žadatele bude prokázání provozní ztráty způsobené právě drahou elektřinou a plynem.
Aby vláda mohla firmám pomoci formou dotací, využije takzvaný Dočasný krizový rámec, který na jaře schválila Evropská komise. Ten povoluje výjimečnou přímou podporu společnostem ze soukromého sektoru a mimo jiné stanovuje i horní hranici dotací pro jednu firmu.
Na kolik přesně toto opatření vyjde státní rozpočet, není jisté. „Předběžné kalkulace, kolik na tento program v rámci ministerstva průmyslu a obchodu utratíme, jsou zhruba 25 až 28 miliard korun,“ naznačil ministr Jozef Síkela na tiskové konferenci.
Kromě programu přímých kompenzací, který ještě nemá konkrétní podobu, vláda odsouhlasila také další pomoc firmám. Ta se zatím omezuje na exportéry a formou záruk by ji měla poskytovat Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP).
Kabinet včera schválil novelu zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Ta má zajistit, aby záruky za úvěry mohl EGAP poskytovat za stejných podmínek jako u programu Covid Plus během pandemie čínské chřipky. Novela ještě musí projít parlamentem.
