Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Miliardář Tykač reálně zvažuje odstavení uhelných elektráren a ministr průmyslu Síkela se nechal slyšet, že o nic nejde a do poloviny roku 2025 připraví zákon o řízeném odchodu od uhlí. Trochu pozdě. Němci mají podobný zákon už dávno.
Případné odstavení Chvaletic a Počerad – dvou velkých uhelných elektráren miliardáře Tykače – je prý brnkačka proti tomu, čím prošla česká energetika od začátku války na Ukrajině. Tak pravil v televizi ministr průmyslu Jozef Síkela .
Do poloviny příštího roku připraví jeho úřad zákon o řízeném odstavování uhelných elektráren, získá notifikaci Evropské unie pro potřebnou podporu a všechno bude fajn. Pro uklidnění nepoučené veřejnosti dobrý, ale ve skutečnosti jde o brnkání na nervy těch poučenějších. Až taková brnkačka to totiž není.
Jistě, tuzemská energetika je schopna pokrýt většinu případného výpadku, pokud sama nebude odstavovat třeba jaderné bloky. Ty se ale odstavují periodicky každý rok podle potřeb údržby. Dovoz, který budeme potřebovat k pokrytí výpadků je jistě možný, nicméně ne až tak samozřejmý, a hlavně ne vždy úplně levný.
Zvlášť když třeba zrovna nebude na německém pobřeží foukat. A mimochodem dovážet budou i Němci. Loni to bylo drobných devět terawatthodin, ale letos už se počítá s 38 TWh, což jsou dvě třetiny naší celoroční spotřeby. Dodatečná poptávka deseti TWH pro Česko může pěkně zahýbat s cenami. A už dnes český spotřebitel neplatí zrovna drobné.
Především je to ale vše naprosto zbytečné. Kdyby byly příslušné instrumenty hotové včas, daly by se dopady, kterým se v případě Green Dealu stejně nevyhneme, alespoň rozkládat v čase. Německo podobný zákon má už dávno.
Na začátku roku tamní úřad pro síťová odvětví „Bundesnetzagentur“ zakázal vládě odstavit ze sítě 26 uhelných bloků nejméně do roku 2035. Podpora je notifikovaná. U nás se zákon připraví do půlky příštího roku, pak půjde do Parlamentu, a nakonec po volbách spadne pod stůl a začne se připravovat nanovo.
Než bude zákon hotový, tak bude topit uhlím už jen starej Horáček v osmdesát let starém kotli v Březně u Chomutova, který si ho kope v garáži, protože ho má metr pod zemi.
Každý, kdo se v energetice jen trochu orientuje, věděl už dávno před válkou na Ukrajině, která vystřelila ceny emisních povolenek nahoru, že uhelná energetika má na kahánku a nutně potřebujeme zákonem řízený odchod od uhlí.
A nejde jen o uhlí. Chybějí i notifikace pro plynové zdroje, bez nichž se nedá nic stavět: potřebujeme čtyři nové plynové elektrárny, o transformaci tepláren nemluvě.
Jasně, že už to měl „za Babiše“ řešit Karel Havlíček. Proč ale základní věci nemáme dodnes, dva a půl roku po volbách, je fakt těžké říct. V ČEZ to asi nikdo nedal na papír a na ministerstvu průmyslu se více starají o nákup plynárenských aktiv za ceny, které by soukromník nikdy nezaplatil.
A taky je samozřejmě třeba pohlídat bruselské komisařské krmítko pro pana ministra Síkelu.
