Na dva pracující nebo studující Finy jeden důchodce. Tak to bude vypadat v zemi jezer už v roce 2030. Na sto osob v produktivním věku mezi 20 a 64 lety bude připadat 47 Finů, kteří jsou starší 65 let. Nyní na stovku produktivních obyvatel připadá 39 seniorů. To znamená, že v populaci čítající 5,5 milionu bude práceschopných lidí, kteří mají vydělat na zbytek populace, stále méně. Podle projekcí Organizace spojených národů (OSN) je na tom hůře pouze Japonsko.
Pro společnost to bude podle projekce znamenat obrovský problém. Uvědomuje si to i finská vláda a snaží se přilákat potřebnou pracovní sílu ze zahraničí. Zatím se nedaří i kvůli obecné nechuti populace přijímat uprchlíky, dlouhé zimě nebo komplikovanému jazyku.
Personalista Saku Tihveräinen z agentury Talented Solutions varoval, že ekonomika musí za každou cenu získat ze zahraničí velký počet lidí, aby bylo možné uživit stále větší počet důchodců. Nabádá finské firmy, aby ustoupily z požadavku zaměstnávat rodilé mluvčí.
Podle kabinetu musí každý rok přijít do země 20 až 30 tisíc imigrantů, aby bylo možné v následujících letech zajistit veřejné služby a odvrátit kolaps důchodového systému. V posledních letech se čistá migrace pohybovala okolo 15 tisíc lidí ročně.
Štěstí na papíře
Finsko je přitom podle mezinárodních žebříčků považováno za ideální zemi pro život. V indexu štěstí sestavovaném Organizací spojených národů (OSN) se severská země umísťuje opakovaně na první příčce. Přivábit větší počet lidi ze zahraničí, aby se tu usadili, se ale nedaří.
Vládní program pro přilákání talentů Talent Boost, který kabinet vyhlásil před čtyřmi lety, není zatím příliš úspěšný. Měl zlepšit povědomí o Finsku ve světě a přitáhnout kvalifikovanou pracovní sílu. Země o talenty soutěží s vyspělými ekonomikami na celém světě, připustilo finské ministerstvo hospodářství. Podařilo se jí získat zdravotníky ze Španělska, obráběče kovů ze Slovenska, IT odborníky z Ruska nebo Indie. Jedná se ale víceméně o jednotlivce.
Finsko sice poráží v mezinárodních srovnáních konkurenci v kvalitě života, svobody, rovnosti mužů a žen, korupce, kriminality nebo ovzduší, řadu lidí odrazují další faktory – vysoké ceny, chladné počasí, dlouhé zimy, ale také protiimigrační nálady Finů a neochota zaměstnávat cizince.
I proto pravidelně boduje ve finských volbách euroskeptická a protiimigrační Strana Finů. V posledních volbách v roce 2019 byla jen těsně druhá za sociální demokracií.
Starosta Helsinek Jan Vapaavuori připustil, že si zástupci mladých technologických firem stěžují, že sice do svých týmů mohou nalákat na vysoký plat i vysokou kvalitu života téměř kohokoli na světě, kandidáti ale musí být nezadaní.
Řada uchazečů odmítne v momentě, kdy je potřeba zajistit práci i pro jejich životního partnera. Pro něj je téměř nemožné na finský pracovní trh proniknout a získat slušnější práci. Úřady často neuznávají kvalifikaci nebo pracovní zkušenosti dosažené v zahraničí.
