V roce 1995 zakládá tehdy třiadvacetiletý Jaroslav Strnad společnost Excalibur Army, která obchoduje s vyřazenou armádní technikou a materiálem. O deset let později, v roce 2005, se propracuje k pořízení první továrny, bývalého vojenského opravárenského podniku v Přelouči, kde vyřazenou techniku opravuje – a stává se z obchodníka průmyslníkem. V roce 2013 proniká do špičky českého byznysu, když získá většinový podíl v legendární kopřivnické automobilce Tatra, načež ji velmi rychle dostává z krize do zisku. Ve stejném roce vyhrává soutěž na koupi vojenského opravárenského závodu ve Šternberku. Z původně malého obchodníka se stal mezinárodní průmyslový hráč. Impresivní růst skupiny, která se od roku 2016 jmenuje Czechoslovak Group (CSG), pokračuje dalšími akvizicemi.

A teď rychlý návrat do současnosti. Z někdejšího malého obchodníka se za tři desítky let stal mezinárodní hráč sdružující více než stovku firem, již už několik roků řídí syn Jaroslava Strnada Michal a která v pololetí letošního roku oznámila tyto ekonomické výsledky: tržby CSG v meziročním srovnání rostou o 135 procent na 1 579 milionů eur, v přepočtu na zhruba 39 miliard korun. Provozní zisk před odpisy stoupl meziročně téměř dvojnásobně na 424,8 milionu eur, tedy asi 10,5 miliardy korun. Tři čtvrtiny tržeb tvoří zbrojní zakázky, zbytek výroba a prodej munice, zakázky pro letecký průmysl a další, převážně strojírenská práce. Dodávky do členských zemí NATO generují zhruba 55 procent tržeb, zbývajících 45 procent připadá na ostatní státy včetně Ukrajiny.

Třicetiletá cesta od bazaru k miliardám zasluhuje pozornost – už proto, že především zpočátku se zrod budoucího impéria otce a syna Strnadových odehrával stranou pozornosti. Zpočátku se nikdo z tehdejších zavedených zbrojařů o mladíka, který od armády odkupoval nepotřebné věci, nezajímal. Zbrojovky vyráběly nové věci, moderní, ovšem zároveň drahé. Strnad se ale soustředil na svůj plán – nevyužívanou techniku repasovat a vracet do vojenského provozu. Tam, kde jsou totiž zbraně aktivně potřeba, bývá často větší poptávka právě po repasovaných, levnějších. Ztráty bývají někdy velké, nebývá čas uživatele neustále zaškolovat na nejmodernější technologie a starší, odzkoušená zbraň, doplněná třeba jen modernějším zaměřováním a naváděním, je velmi poptávaným zbožím.

Jaroslav Strnad postupně sháněl další areály a přebíral firmy, které pro svůj plán potřeboval. Automobilku Tatra, protože právě na podvozky této značky se armádní vybavení nejčastěji montuje. Slovenské zbrojovky v údolí Váhu, protože tam se ještě za existence Československa výroba zbraní soustředila a dodnes jsou tam potřební kvalifikovaní pracovníci. Přibyl respektovaný výrobce radarových technologií Retia nebo firma Karbox specializující se na civilní a vojenské kontejnery. A konkurence ze zbrojařské branže poznala, že transformace někdejšího Excaliburu na Czechoslovak Group nebyla jen nějaká marketingová či účetní přeměna.

„Obranný průmysl teď ve skupině samozřejmě tvoří největší část, ale za velmi důležité považujeme i ostatní divize. Spolu s obranným průmyslem tvoří další pilíře naší skupiny a my v nich dále investujeme do technologií, výzkumu a vývoje a nových produktů,“ říká k současnému působení CSG finanční ředitel skupiny Zdeněk Jurák.

To, jak se skupina firem sdružených v CSG postupně rozrůstala, aby krok po kroku doplňovala servis potřebný pro hlavní podnikatelský plán, se pevně otisklo do postavení jednotlivých firem. Žebříček jejich důležitosti si management nevede. „Excalibur Army a MSM Group včetně FM Granada tvoří hlavní společnosti divize obrany, co se výsledků týče. Ale největšího tahouna bych si zde nedovolil jmenovat. Tahouny jsou společně – včetně ostatních, výsledkově menších společností divize. Je to komplexní stroj, kde každá, i zdánlivě malá společnost má své úlohy a přispívá do celku. Bez nich by to nefungovalo tak dobře, jak to funguje,“ komentuje nahlížení na jednotlivé členy skupiny Jurák a připomíná, že i další společnosti, byť se nespecializují na zbrojní průmysl, jsou pro Czechoslovak Group důležité úplně stejně. „Fiocchi je v obranném průmyslu jen z části. Jejím hlavním segmentem je civilní a sportovní munice vysoké kvality. Díky své efektivitě a kvalitě výroby má velký potenciál a tvoří jeden z důležitých pilířů skupiny mimo obranný průmysl.“

Díky postupnému budování dnes už rozsáhlé společnosti byli Strnadovi dobře připraveni na to, co se začalo odehrávat zhruba před deseti lety. Změnil se přístup států k výdajům na obranný průmysl. Samozřejmě že konflikt na Ukrajině a také celková geopolitická situace ve světě tuto změnu výrazně urychlily, ale vše začalo dříve. A tehdy byla už zhruba dvacet let postupně budovaná zbrojařská skupina CSG v plné síle, připravená na zvýšenou poptávku reagovat. A o obchodní úspěch se také podělit, připomíná Zdeněk Jurák. „Ke společenské odpovědnosti se hlásíme a věřím, že to je vidět na řadě iniciativ CSG jak v ČR, tak v zahraničí. Příkladem může být podpora hasičských sborů a regionů. Těm jsme věnovali například vozidla, mobilní mosty a další pomoc při nedávných povodních. V minulosti jsme pak poskytovali servisní podporu při jejich misi v Řecku, kde pomáhali bojovat s požáry. U zahraničních entit můžeme zmínit znovu například Fiocchi a její podporu biatlonových závodnic, závodníků a svazů. A finanční i materiální pomoc Ukrajině považujeme za samozřejmost.“

Do konce roku 2024 zbývá ještě několik týdnů, ale výsledky za první pololetí už teď naznačují, že letošek by mohl pro skupinu CSG znamenat nový ekonomický rekord.