Evropskou unii čeká v roce 2022 řada výzev, které je třeba aktuálně vyřešit. Hodně pozornosti se točí okolo Ruska a prezidenta Vladimira Putina, který vznesl požadavek na bezpečnostní záruky ve východní Evropě. Od Severoatlantické aliance chce slib, že Ukrajina nebude přijata do NATO a také že nebudou posilovány jednotky Aliance ve východní Evropě. To ale NATO i Brusel odmítají.
Jednání mají pokračovat po 10. lednu, jak oznámil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který zároveň obvinil také západní země, že se snaží vyvolat vojenský konflikt s Ruskem. Západní politici naopak tvrdí, že Rusko u hranic s Ukrajinou soustřeďuje vojenské jednotky a zvažuje napadení země. Evropská unie varuje před zpřísněním hospodářských sankcí vůči Rusku.
„Putin chce vrátit čas zpět do devadesátých let, než se země bývalé Varšavské smlouvy jako Polsko a bývalé sovětské republiky jako Estonsko připojily k NATO. Kdyby mohl, pravděpodobně by obnovil Sovětský svaz, nad jehož zánikem truchlí. Tento starý zahořklý špion KGB se nikdy nesmířil s porážkou studené války,“ napsal o vyhlídkách pro rok 2022 deník The Guardian.
V tomto kontextu varuje před slabými Spojenými státy a prezidentem Joem Bidenem, který dopustil chaotické stažení vojáků z Afghánistánu. Proto nelze spoléhat na americké bezpečnostní záruky pro Evropu.
Hybridní válka na Východě
Největší obavy z Ruska mají v rámci EU Polsko a pobaltské země, které již nyní čelí hybridní válce s Běloruskem, jež se od léta snažilo cíleně dostat tisíce migrantů do Evropy. Analytici upozorňují, že kroky běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka by nebyly možné bez souhlasu šéfa Kremlu Putina.
Geopolitické napětí má dopad i na ceny energií na trzích. Ceny zemního plynu obchodovaného v Nizozemsku se pohybují okolo stovky eur za megawatthodinu, krátkodobě dosáhly maxima 180 eur. Před rokem to bylo méně než dvacet eur za megawatthodinu.
Čeká se na schválení provozu plynovodu Nord Stream 2 od německého regulátora a následně od Evropské komise. K tomu zřejmě nedojde dříve než v polovině roku 2022. I proto do Evropy míří ve větším množství tankery z USA se zkapalněným plynem LNG.
S tím souvisí i debata o „zelené pečeti“ pro jádro a zemní plyn. To odmítá kromě Rakouska také Německo. Očekává se ale, že projaderné země přesvědčí zbytek Unie. Největší jaderný fanoušek v Evropě, Francie, jež vyrábí přes sedmdesát procent elektřiny z jádra, od Nového roku přebírá předsednictví Rady EU a prosazení jádra jako udržitelného zdroje je jednou z priorit Paříže.
Rozpory mezi Francií a Německem
Pro stabilitu Evropské unie mohou být komplikací právě rozpory mezi motorem evropské integrace, Francií a Německem. Nová německá vláda vedená sociálním demokratem Olafem Scholzem prosazuje větší integraci sedmadvacítky ve formě federace, kdy by větší země mohly v řadě témat přehlasovat menší členy.
I když francouzský prezident Emmanuel Macron dříve prosazoval také větší federalizaci Unie, oba státy se liší v provedení. Kromě odlišných postojů ohledně energetiky to je spor o společné výdaje na podporu ekonomiky ve výši 800 miliard eur. Francouzský požadavek na velkorysé „panevropské“ dluhy je v Berlíně zatím odmítán.
Macron také hovoří o větší autonomii Evropy v oblasti obranné a bezpečnostní politiky, na druhou stranu odmítá tvrdší linii vůči Rusku a Číně, kterou prosazuje nová německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, jež chtěla diplomaticky bojkotovat olympijské hry v Pekingu.
Francouzský prezident bude mít následující měsíce plnou hlavu kampaně, aby byl v dubnu znovu zvolen. Bude muset sáhnout k více populistické politice, aby dokázal vzdorovat protikandidátům Marine Le Penové a Éricu Zemmourouvi.
Brusel a členské země budou muset vyřešit své rozepře s Polskem a Maďarskem kvůli vztahu mezi evropskou a národní legislativou, národnostní napětí v Bosně a Hercegovině, rozpory s Tureckem, jaderné ambice Íránu a nevyřešené otázky ohledně brexitu. Tato agenda pravděpodobně spadne i na české předsednictví EU. Česko přebírá vedení Unie v polovině roku od Francie a své kvality bude moci ukázat na evropské úrovni nejen celá vláda Petra Fialy, ale také Hradem odmítaný pirátský ministr zahraničí Jan Lipavský.
Samotná šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová má o prioritách bruselských organizací v roce 2022 jasno. Evropské instituce mají nabídnout občanům kromě ekonomické prosperity také řešení pandemie a předložit opatření na zmírnění dopadů změny klimatu, uvedla už před vánočními prázdninami.
