Blízkost války a pohled na umírající za pár kilometrů vzdálenou hranicí bleskově smývají moderní evropské mýty. Nejde jen o mnohem jasnější pohled na Green Deal a jeho odtrženost od reality. Je pozoruhodné, s jakou rychlostí si připínali v posledních dnech na klopu modro-žluté stužky všichni ti, pro které byl ještě před dvěma týdny národ zpozdilý předsudek a vlastenec byla nadávka. Cosi jako nacista. Dnes nemají dost superlativů pro odhodlání ukrajinského národa – včetně velké části ruskojazyčného obyvatelstva – bránit svou zemi před nepřátelským agresorem a pro svou vlast bez váhání pokládat životy.

Podobně se z Bruselu, z něhož padaly mytické politiky, které životy lidí rovnaly do lajny od Kiruny po andaluské pobřeží, stalo místo, kde se rodí dohody národních států tolik potřebné pro pomoc Ukrajině a k ochraně před východním agresorem. Úředníci najednou tváří v tvář realitě války vidí, co by mělo být jejich skutečným posláním.

Evropa se za poslední týden velmi proměnila a ukázala, v čem je její síla: ve schopnosti spojit úsilí mnoha zemí s mnoha velmi odlišnými a protichůdnými zájmy. Nepotřebuje k tomu Lisabonské ani jiné smlouvy, ale politiky, kteří vědí, proč si je jejich národy zvolily do čela. A také základní společné hodnoty, kterými fakt nejsou LGBT, ať už +, nebo -, či zastoupení žen ve vedoucích funkcích. Těmi hodnotami byly a stále jsou svoboda, demokracie, volný trh a vláda práva. To je připraven hájit konfesní Polák, stejně jako sekulární Francouz, zelený Němec nebo protimuslimský Maďar.

Ti všichni právě pochopili, že před společnou Evropou stojí jediná skutečná výzva a na odpovědi záleží její přežití. Tou výzvou je zbrojení. Je zcela hanebné, že sama Evropa s trojnásobným počtem obyvatel a třináctkrát větší ekonomikou než Rusko nemá dostatečnou vlastní obrannou kapacitu k odstrašení agresora za svou východní hranicí a spoléhá stále na toho strýčka za oceánem, kterým se přitom její elity nestydí opovrhovat. To se musí změnit. A to hned.

Nezbytné je předně zapomenout na různé sny o společné evropské obraně. Každý musí začít na svém vlastním dvorku. Když to pochopili i pacifističtí zelení Němci a vytáhli z kapsy sto miliard eur na letošní nákup zbraní, měli by rychle následovat ostatní. Bez ohledu na to, že nás strýček neopustil a neopustí. Naše vlasti volají.