Do portfolia fondu Vsquared už patří například společnosti Isar Aerospace, která vyvíjí rakety a raketové pohony, IQM Quantum, jenž buduje kvantové počítače, Inbrain Neuroelectronics, která se zabývá vývojem mozkových implantátů na grafenové bázi a The Exploration Company, výrobce opakovaně použitelných komponent pro aerospace průmysl. 

Podle webu Sifted byl fond uzavřen vysoce nad původní cílovou hranicí 165 milionů eur a Vsquared chce prostředky investovat zejména do umělé inteligence a softwaru nové generace, energetické transformace, nových výpočetních technologií, aerospace, biotechnologií a robotizace výroby. Konkrétně to už znamená provedené investice například do startupu Cylib, který se zabývá recyklací lithium-iontových baterií či startupu Synthara, který vyvíjí čipy.

Důežitý je také fakt, že fond podporují převážně evropští investoři, což bylo podle jeho spoluzakladatele Thomase Oehla cílem. „Chtěli jsme ukázat, že Vsquared je celoevropský fond. Mezi investory tak patří Novo Holdings, NATO Innovation Fund, Dánský exportní a investiční fond, Evropský investiční fond a německý KfW Capital. 

Mezi investory jsou ale i někteří zakladatelé startupů, například Simon Bolz ze startupu Klara.com, který se zabývá komunikací v oblasti zdravotní péče, a také Dr. Oliver Trinchera a Dr. Alexander Huettenbrink, spoluzakladatelé společnosti Kinexon, jenž nabízí lokalizační systém pro průmyslové prostředí a sportovní hry.

„Před dvěma, třemi lety jsme museli všem neustále vysvětlovat, proč se pouštíme do deeptech investic. Naštěstí ale doba pokročila a všichni si už uvědomili, že právě tato oblast je nesmírně důležitá pro celou Evropu a že si můžeme vybudovat konkurenční výhodu,“ cituje Sifted Lise Rechsteinerovou, generální partnerku společnosti Vsquared. 

Podle ní se také síla Evropy jako klíčového deeptech hráče opírá o kvalitu univerzit, vědecký výzkum a talentované absolventy. „Nyní jsme už svědky posunu roků vývoje směrem ke komercializaci a s tím možná i nově nabytého sebevědomí, že se z Evropy může stát lídr. A myslím, že tento fakt nám také pomohl při získávání finančních prostředků,“ říká dále s tím, že celý proces je ale potřeba podpořit sjednocením evropského technologického trhu tak, aby byla Evropa vnímaná skutečně jako jeden technologický region.

Mimo hlavní města deeptech vývoje, jako je Mnichov, Londýn, Paříž a Stockholm, vidí Rechsteinerová potenciál i v Pobaltí a Kodani. Pobaltí, zejména Vilnius, je dle jejích slov silné v kybernetické bezpečnosti a biotechnologiích, zatímco Kodaň je centrem kvantových technologií.