Havárie elektrárny ve Fukušimě z roku 2011 tvrdě postihla vývoj jaderné energetiky v Evropě. Rozhodnutí Německa zlomit nad nukleární energií hůl ale nakonec nenašlo mnoho následovníků. Jednou z mála výjimek je Španělsko, které na konci minulého roku rozhodlo o vypínání reaktorů od roku 2027.

Ruská invaze na Ukrajinu ovšem velkou část dalších evropských zemí přiměla k racionálnímu rozhodnutí: rozvíjet jádro dál. Například francouzský prezident Emmanuel Macron zveřejnil plán na výstavbu čtrnácti nových reaktorů a plány na další výstavbu mají podle studie České spořitelny rovněž Polsko, Bulharsko, Nizozemsko, Rumunsko, Slovensko nebo Slovinsko. A samozřejmě také Česko.

„Na evropské půdě zároveň získává čím dál silnější slovo takzvaná nukleární aliance, reprezentovaná šestnácti evropskými zeměmi,“ říká Radek Novák z oddělení ekonomických a strategických analýz spořitelny. Tento rostoucí vliv se podle něj začal propisovat i do evropské legislativy. Jádro bylo například zahrnuto do taxonomie EU, tedy klasifikace udržitelných ekonomických aktivit.

„Do cílů EU v oblasti obnovitelného vodíku se zase bude započítávat i vodík vyráběný v zemích s energetickým mixem založeným na jaderné energetice,“ dodává Novák. Za úspěch „nukleární aliance“ lze považovat i umožnění veřejné podpory investic do výroby elektřiny z jádra, a to v podobě povinných rozdílových smluv.

Vývoj modulárních reaktorů i výstavba těch „tradičních“ tak mají v Evropě i na dalších kontinentech podstatně optimističtější budoucnost, než jak se zdálo ještě před několika lety. Podle zmíněné analýzy spořitelny by na tom mohl vydělat i český průmysl, který se u tuzemských elektráren podílel na výrobě potřebného zařízení z devadesáti procent.

„Dnes má podle Aliance české energetiky český průmysl objektivní možnost podílet se na dodávkách nového jaderného zdroje v Česku ze 65 až 70 procent. Český průmysl je schopen dodávat klíčová zařízení jaderné elektrárny od jaderného ostrova (z 50 procent) přes turbínový ostrov (z 85 procent) a systémy kontroly a řízení (ze 70 procent) až po stavební části (z 85 procent),“ vypočítává analýza.

Zmiňovaná Aliance české energetiky nyní sdružuje celkem třináct českých firem, které dohromady zaměstnávají na dvanáct tisíc lidí a vykazují roční obrat přes 64 miliard korun. Kromě toho v Česku působí desítky dalších společností a dodavatelů, schopných podílet se na zakázkách pro výstavbu jádra.

Silnou pozici má podle analýzy Česko také v oblasti výzkumu. Vedle Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT a Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni vyvíjí technologie také skupina ÚJV Řež. Ta se podílí na vývoji konceptu vysokoteplotního reaktoru IV. generace a sama vyvíjí hned tři typy modulárních reaktorů. Koncepty malých reaktorů rozvíjejí také soukromé společnosti Witkowitz Atomica a Teplátor.

„Česká republika by tedy měla očekávaný rozvoj jaderné energetiky využít. Přínosem by přitom nebyl jen pro českou energetickou soustavu, ale i pro celý ekosystém tuzemského jaderného průmyslu. České firmy by totiž mohly z účasti na dukovanském jaderném tendru těžit i při stavbě dalších jaderných bloků ať už v Česku, nebo v zahraničí,“ říká Novák.

Nejdůležitější členové Aliance české energetiky:▪ Doosan Škoda Power: vývoj a výroba parních turbín▪ ŠKODA JS: inženýring, výroba a servis tlakovodních jaderných reaktorů▪ ALTA: dodávky jaderných materiálů a palivových článků▪ I&C Energo: dodavatel řídicích systémů, průmyslových informačních systémů, elektrických systémů▪ SIGMA GROUP: výroba čerpací techniky▪ ZAT: vývoj, projekce, výroba, instalace i servis elektronických zařízení, řídicích systémů a jejich komponent▪ Elektro Kroměříž: výroba rozvaděčů▪ OSC: simulační a řídicí systémy▪ Vítkovice Energetické Strojírenství: výroba tlakových a netlakových dílů elektráren