Podle Draghiho se také otřásly hlavní mezinárodní pilíře, na kterých EU postavila v uplynulých letech svou prosperitu. Evropská unie zaostává vůči USA a svým dalším konkurentům v produktivitě i ekonomickém růstu. „Rozdíl mezi EU a USA se zvětšuje, a to hlavně po roce 2010,“ řekl Draghi. Aby EU srovnala krok se Spojenými státy, tak by evropské investice musely vzrůst na 500 miliard eur. To je v přepočtu 12,7 bilionu korun a odpovídá to zhruba šestinásobku výdajů českého státního rozpočtu za rok 2023.

Na 500 miliard eur ročně bývalý šéf ECB odhaduje i náklady na digitální a ekologický přechod, který si EU stanovila. „V Evropě bude nutné proinvestovat v relativně krátké době obrovské množství peněz,“ řekl Draghi. Podle něj se však nemá jednat pouze o veřejné prostředky. Bývalý italský premiér se domnívá, že je nutné diskutovat o tom, jak do investic zapojit i soukromé úspory „ve výrazně větší míře než v minulosti“. Vedle státních a soukromých zdrojů by členské země mohly zvážit vytvoření nových unijních programů, jak se stalo po pandemii covidu-19.

Podle Draghiho se v posledních letech staly výrazné změny v globálním hospodářském uspořádání. Mezinárodní pilíře, na kterých EU stavěla svou prosperitu, už nejsou tak stabilní. Za tyto pilíře Draghi označil dodávky energií z Ruska, obchod s Čínou a americký vojenský aparát.

Bývalý šéf ECB by měl předat svou zprávu o konkurenceschopnosti Evropské unie na konci června, píše agentura AFP. Víkendové jednání s ministry financí bylo jednou z prvních příležitostí pro výměnu názorů na toto téma. Podle belgického ministra financí Vincenta Van Peteghema, který zasedání předsedal, se jednalo o „intenzivní debatu bez tabu“.