Dynamický růst Muskova bohatství

Muskovo bohatství zaznamenalo v posledních letech neobyčejně dynamický růst, který byl poháněn několika klíčovými faktory. Z hodnoty 28,5 miliardy dolarů na začátku roku 2020 vzrostlo jeho jmění na 167 miliard dolarů na konci téhož roku, přičemž hlavním důvodem byl prudký nárůst hodnoty akcií Tesly v důsledku rostoucího zájmu o elektromobilitu a úspěchu společnosti na globálním trhu. V září 2024 byl jeho čistý majetek odhadován na přibližně 265 miliard dolarů podle Bloomberg Billionaires Index.

Hlavním faktorem tohoto růstu je dramatické zvýšení hodnoty akcií Tesly, zejména během pandemie Covid-19. Cena akcií vzrostla z přibližně 30 dolarů za kus v lednu 2020 na téměř 300 dolarů v průběhu jednoho roku.

James Pethokoukis, analytik z American Enterprise Institute, tento fenomén komentuje slovy: "Nejbohatší Američané, jako Elon Musk nebo Jeff Bezos, dosáhli svého bohatství zakládáním a neustálým rozvíjením společností, které poskytují významnou hodnotu spotřebitelům. Tesla například přináší inovace v oblasti elektromobilů a energetiky, zatímco Amazon revolučním způsobem změnil maloobchodní sektor a logistiku, čímž usnadnil přístup k širokému spektru produktů."

Nerovnost v bohatství

Statistické údaje ukazují, že nejbohatší 1 % Američanů vlastní téměř 50 % všech amerických akcií, zatímco nejchudších 50 % populace drží pouze asi 1 % z celkového akciového majetku. V roce 2022 vlastnilo přibližně 58 % amerických domácností nějakou formu akcií, ať už přímo či nepřímo.

John Sabelhaus z Brookings Institution zdůrazňuje, že nerovnost v bohatství je silně ovlivněna cenami různých druhů aktiv, přičemž akciový trh zde hraje zásadní roli.

Daňová politika a její dopady

Debata o příčinách rostoucí nerovnosti se rovněž týká daňové politiky. Konkrétně se jedná o snižování daňové zátěže pro vysokopříjmové skupiny a omezování progresivního zdanění, což umožňuje nejbohatším jednotlivcům a korporacím minimalizovat své daňové povinnosti. Tyto změny přispívají k prohlubování nerovnosti, neboť zatěžují většinu populace relativně vyššími daňovými sazbami. Zatímco někteří zastávají názor, že vysoké příjmy nejbohatších jsou zasloužené, jiní upozorňují na mezery v daňovém systému, které vedou k nerovným podmínkám. Sabelhaus poukazuje na skutečnost, že změny v daňové politice za posledních 25 let výrazně ztížily efektivní zdanění bohatých.

Na rozdíl od běžných zaměstnanců, jejichž příjmy jsou zcela transparentní a podléhají jasnému zdanění, ultrabohatí jednotlivci často využívají složité kompenzační balíčky a jiné formy odměn, které jim umožňují minimalizovat svou daňovou zátěž.