Džibutská vláda se zoufale snaží zastavit šíření Invazního druhu komára Anopheles stephensi, který do východoafrického přístavního města dorazil před deseti lety z indického subkontinentu. Na rozdíl od jiných druhů, kterým se daří ve venkovském prostředí a koušou v noci, se stephensimu daří lépe ve městech, kouše ve dne a je odolný vůči insekticidům.

Doktor Abduliláh Ahmed Abdí, poradce prezidenta pro zdraví, řekl, že cílem vlády je „naléhavě zvrátit přenos malárie v Džibutsku, který v posledním desetiletí prudce vzrostl.“ Zvláště městské obyvatelstvo, ze kterého mnozí nikdy nečelili malárii, má vůči této nemoci jen malou odolnost.

Džibutsko se proto spojilo s britskou biotechnologickou společností Oxitec. „Geneticky modifikovaní komáři Anopheles stephensi, vyvinutí americkou biotechnologickou společností Oxitec s využitím technologie pocházející z britské Oxfordské univerzity, jsou upraveni tak, aby jejich samičí potomci zemřeli. Koušou pouze samičky komárů,“ píšou Financial Times.

Šéf Oxitecu Grey Frandsen řekl britskému ekonomickému listu, že Džibutsko přijalo tuto technologii poté, co vidělo její bezpečné nasazení v Brazílii, Panamě a na Kajmanských ostrovech, kde byly vypuštěny miliardy geneticky modifikovaných komárů.

Džibutsko bylo podle Financial Times na pokraji úplného potlačení malárie v roce 2012, kdy zaznamenalo pouhých 27 případů. Jenže pak se do země dostal invazní druh zmíněného komára, který pravděpodobně připlul na nákladní lodi. Od té doby případy prudce rostou. V roce 2020 se malárií nakazilo 70 tisíc lidí v zemi, tedy zhruba 1 z 15 obyvatel, a 190 z nich zemřelo.

Současná kontroverzní strategie vyvolává obavy z ekologických dopadů. Vláda však rizika považuje za přijatelná ve srovnání s devastujícími dopady malárie na zdraví a ekonomiku země. Zda se jí podaří tuto smrtící nemoc porazit za pomoci geneticky upravených komárů, ukáže až čas. Džibutsko ale v boji s malárií vsadilo vše na tuto spornou, ale inovativní technologii.