Datová centra, která jsou často terčem kritiky kvůli své intenzivní spotřebě energie, by se mohla při správném umístění stát rozhodujícím zdrojem tepla pro obyvatele evropských měst. Tvrdí to šéf dánského Danfossu, jedné z předních evropských společností zabývajících se energetickou transformací.

Dánská soukromá firma vyrábí chladicí systémy pro datová centra a tepelná čerpadla. Její šéf Kim Fausing říká, že například německý Frankfurt by mohl mít do konce tohoto desetiletí veškerou potřebu tepla na vytápění pokrytou. Co je zdrojem? Přebytečné teplo, jež generují datová centra.

„Existuje spousta sporů o tom, kolik energie budou datová centra vlastně potřebovat,“ řekl šéf Danfossu listu Financial Times. „Ale právě tahle energie by nám mohla v některých městech pomoci vyřešit problémy s vytápěním, pokud budou datová centra příhodně umístěna.“

Fausing to prohlásil před energetickým summitem, který v Dánsku v pondělí zahájil tamní král Frederik X. Zúčastnili se ho zástupci předních severských společností a globálních partnerů, jako jsou Google, EDF a Siemens.

Špičky těchto podniků chtěly ukázat, že dekarbonizace může být pro Evropu zdrojem růstu, což je v souladu se závěry zprávy bývalého italského premiéra Maria Draghiho, řekl Fausing. Draghiho zprávu v těchto týdnech projednává Evropská komise.

Poptávka po datových centrech dostala nový impuls díky rychlému rozvoji umělé inteligence. Obrovská spotřeba elektřiny však je jedním kontroverzních faktorů této nové branže.

Podle společnosti Industry ARC, která se zabývá průzkumem trhu, se očekává, že trh s datovými centry by měl do konce tohoto desetiletí vzrůst na 418 miliard dolarů ze 220 miliard dolarů (údaj pochází z konce roku 2022).

Německo versus Skandinávie

Německý Frankfurt je domovem více než šedesáti datových center a také jedné z největších internetových burz na světě. Odborníci spočítali, že blízkost obytných domů i kancelářských budov znamená, že přebytečné teplo z datových center by mohlo do roku 2030 zajistit ekologické vytápění všech těchto městských prostor.

Taková situace kontrastuje se stavem věcí ve Skandinávii. Tamní datová centra bývají častěji umístěna v odlehlejších oblastech, které jsou blízko zdrojů energie nebo studené vody, takže chlazení vyjde relativně levně.

Evropští průmyslníci se stále více obávají o rychlost přechodu na zelenou energetiku v regionu. Prodej elektromobilů a tepelných čerpadel zásadně zpomalil, pročež investoři zrušili několik projektů v oblasti „čistého“ vodíku a jiných zelených zdrojů energie.

I vlajková loď evropské zelené ekonomiky, švédský výrobce baterií Northvolt, je na pokraji krachu. To jen podtrhuje, jak choulostivá je evropská snaha o rozvoj domácího zeleného průmyslu tváří v tvář ostré konkurenci z Číny.

„Existuje riziko, že Evropě ujede vlak, zatímco ona bude čekat na nástupišti,“ řekl Fausing pro FT. Podle něho k hlavním příčinám tohoto stavu patří fakt, že na evropské scéně schází jasná a dlouhodobá regulace. Ta by pomohla společnostem urychlit investice do zelených technologií, uvedl Fausing.

Těžkopádné programy

Evropa potřebuje urychlit a zjednodušit dotace pro přechod na zelené technologie, aby společnosti mohly konkurovat protějškům v Číně a USA, kteří využívají státní podpory.

„Evropské programy jsou daleko těžkopádnější. Evropa umí docela dobře analyzovat a mluvit, ale je mnohem horší, když dojde na to, že by měla skutečně jednat,“ řekl Fausing.