Hrot24.cz
Dukovany bez šťávy

Profimedia.cz

Dukovany bez šťávy

Politici, ekonomové i diplomaté řeší, jak se vymanit ze závislosti na ruském plynu a ropě. Co ale bude s palivem pro jaderné elektrárny?

Pavel Baroch

Pavel Baroch

redaktor

Několik dní před invazí ruské armády na Ukrajinu zahájila česká energetická Skupina ČEZ plánovanou výměnu paliva v prvním bloku jaderné elektrárny Dukovany. Válka na Ukrajině má ale s touto jadernou elektrárnou společného mnohem více než tuto náhodnou časovou shodu při zavážení devadesáti čerstvých palivových kazet. Dukovany jsou momentálně zcela závislé na palivu od ruské společnosti TVEL. Pro tamní reaktory VVER 440 nikdo jiný na světě v tuto chvíli komerční palivo nenabízí.

A kdyby z nějakého důvodu – třeba jako odvetné opatření za evropské sankce – odmítl ruský výrobce palivové sety dál posílat, může to být vážný problém pro celé Česko. Dukovanská elektrárna, která je základním zdrojem tuzemské energetické soustavy, dlouhodobě pokrývá okolo dvaceti procent celkové tuzemské spotřeby.

Dukovany sice mají zásoby paliva na několik let, ale případný náhradní výrobce nedokáže dodat nové palivové sety okamžitě, potřebuje také poměrně dlouhou dobu na přípravu a zhotovení. „Je samozřejmé, že se situaci bedlivě věnujeme, zvláště když je palivo vyráběno a vyvíjeno vždy pro příslušný reaktor, což trvá řádově roky,“ říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Palivo do reaktorů musí následně certifikovat Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Podle jeho předsedkyně Dany Drábové to zabere měsíce, dokonce až rok. „Záleží na předložené dokumentaci,“ říká Drábová.

Česko v tom není samo. Podobný problém teď řeší na Slovensku, kde jsou reaktory typu VVER 440 dokonce v obou jaderných elektrárnách: v Jaslovských Bohunicích i Mochovcích. Také tam dodává palivo ruský TVEL a slovenský ministr hospodářství Richard Sulík (Svoboda a solidarita) uvedl, že na celém světě je pro tyto reaktory jediným výrobcem. Kvůli válce na Ukrajině dokonce slovenská vláda ve spolupráci s elektrárnami iniciovala jednání, aby se plánovaná dodávka čerstvého paliva uskutečnila s předstihem, tedy na přelomu února a března, a jaderné bloky měly dostatečnou zásobu. „Neboť nevíme, co bude za měsíc nebo za dva,“ řekl Sulík slovenskému Rádiu Expres.

Zajištěný Temelín

V Česku se tento problém týká jen Dukovan, protože Temelín má jiné reaktory – VVER 1000 typu V 320. Loni na jaře vyhlásila společnost ČEZ výběrové řízení na nového dodavatele paliva na dalších přibližně deset let, protože platná smlouva vypršela. Od roku 2010 palivo dodává rovněž ruský TVEL, ale předtím se používaly palivové tyče od americké společnosti Westinghouse. Podle neofi­ciálních informací se do výběrového řízení vedle těchto dvou firem přihlásil ještě francouzský Framatome.

Před třemi lety přitom Temelín zkušebně zavezl šest ze 163 palivových souborů právě od firmy Westinghouse Electric Sweden. „Nešlo o přechod na nového dodavatele, ale o ověření vlastností paliva dalšího výrobce,“ sdělil loni mluvčí elektrárny Marek Sviták. Jenže od té doby se mezinárodní situace radikálně změnila, ruská armáda napadla Ukrajinu. Znamená to, že ruský výrobce jaderného paliva TVEL je tím pádem v temelínské soutěži mimo hru? „Tendr na palivo probíhá a my ho až do ukončení nemůžeme a nebudeme žádným způsobem komentovat,“ sděluje mluvčí celé Skupiny ČEZ Ladislav Kříž.

Zatímco Dukovany byly dokončeny ještě podle původních sovětsko-československých plánů, do budování Temelína významně zasáhly politické změny po listopadu 1989. Vedle toho, že se snížil počet bloků ze čtyř na dva, se u rozestavěné elektrárny také přepracoval projekt, což mimo jiné doporučovala Mezinárodní agentura pro atomovou energii – v roce 1993 tak byl kontrakt udělen právě americké společnosti Westinghouse.

Minus dvacet procent

U jaderné elektrárny Dukovany má ale ČEZ do konce provozu nynějších bloků uzavřenou smlouvu s ruskou společností TVEL. Palivo se ve všech šesti tuzemských reaktorech (čtyři v Dukovanech a dva v Temelíně) mění každý rok, vždy se vymění přibližně čtvrtina setů. „Máme zásoby v průměru minimálně na dva roky provozu,“ říká mluvčí ČEZ Kříž. Na otázku, jestli má ČEZ v záloze nějaký krizový scénář, kdyby Dukovany například vyčerpaly veškeré palivové tyče a nové by mohly použít třeba až za rok, odpovídá: „V jaderných elektrárnách máme dostatečné zásoby paliva na další provoz. Aktuální situaci sledujeme a průběžně vyhodnocujeme.“

Neoficiální zdroj zevnitř ČEZ uvedl, že americký Westinghouse by nejspíš mohl palivo do Dukovan dodat, ale jeho vývoj a výroba si vyžádají několik let. „A zavřít dvacet procent české elektřiny, to už je na státní krizový scénář,“ dodal zdroj, který si nepřál být jmenován, protože není oprávněn o těchto tématech mluvit s novináři.

Ministerstvo průmyslu a obchodu připomnělo, že ruský dodavatel dosud historicky splnil veškeré smluvní závazky se zákazníky v České republice i v jiných zemích. „Nicméně v jaderné elektrárně Dukovany byly vytvořeny rozsáhlé zásoby čerstvého paliva,“ uvádí ministerstvo, podle něhož tyto uskladněné zdroje pokrývají dokonce tří- až čtyřletý provoz všech čtyř bloků. Podle úřadu ministra Jozefa Síkely (za STAN) tyto zásoby poskytují dostatek času pro hledání řešení, pokud by v budoucnu z jakéhokoli důvodu nedorazily další dodávky.

Sklad čerstvého nepoužitého paliva v jaderné elektrárně Dukovany.

Profimedia.cz

Jako případný alternativní dodavatel se podle ministerstva ukazuje právě americký Westinghouse. „V minulosti dodával palivo pro reaktor VVER 440 ve Finsku a nedávno uzavřel kontrakt na vývoj tohoto paliva pro Rovenskou elektrárnu na Ukrajině,“ konstatuje ministerstvo.

Jak reálná je možnost recyklovat už vyhořelé dukovanské palivo? „Recyklace paliva uloženého v meziskladu je do budoucna možná formou přepracování a využití získaných materiálů k výrobě nového paliva pro nové bloky,“ uvádí ministerstvo. Recyklace ale dnes prý není primární strategií řešení konce palivového cyklu. „Její efektivnost bude záviset na vybrané technologii a počtu nových jaderných bloků. Přímé opětovné využití paliva uloženého v meziskladu pro výrobu elektřiny v jaderné elektrárně Dukovany není reálné,“ dodává ministerstvo.

Slovenské hledání

Možnost, jak alespoň snížit závislost na ruském jaderném palivu, hledají momentálně také na Slovensku. A poohlížejí se také po americkém Westinghousu, byť podle tamního ministra hospodářství Richarda Sulíka jeho pokusy o výrobu kompatibilního paliva „nedopadly zcela optimálně“.

I tak by se podle Sulíka mělo s americkými palivovými sety do budoucna počítat. „Já to jen uvítám, když budeme umět kupovat palivo ze dvou zdrojů, ale momentálně ho kupujeme z Ruska a pravidelně chodí,“ konstatoval Sulík v rozhovoru pro slovenské Rádio Expres. Na další otázku, zda má Slovensko dostatek paliva až na takovou dobu, kdy by americká firma byla schopna vyrobit alternativu, odpověděl Sulík, že nikoli, ale že stát už připravil plán B.

Ten se má údajně skládat ze dvou částí. Tou první jsou státní hmotné rezervy, které podle Sulíka „mají něco v záloze“. Druhá část prý počítá s už použitými palivovými tyčemi, které by se podle ministra Sulíka daly znovu částečně zužitkovat a pomohly by vydržet s jaderným palivem co nejdéle. 

ilustrační foto

Profimedia.cz

Jaderná elektrárna Dukovany

• Je první jadernou elektrárnou postavenou na českém území.

• Má čtyři výrobní bloky s tlakovodními reaktory typu VVER 440.

• První reaktorový blok byl uveden do provozu v květnu 1985 a od července 1987 jsou v provozu všechny čtyři výrobní bloky.

• Instalovaný výkon se posléze zvýšil z původních 4 × 440 MW na současných 4 × 510 MW.

• V letech 2016 až 2017 obdržela elektrárna nové provozní licence pro všechny čtyři bloky na dobu neurčitou doplněné o několik provozních podmínek.

• Předpokládaný provoz elektrárny je do roku 2037 s možností prodloužení až do roku 2047.

• Od uvedení do provozu v roce 1985 vyrobila do 9. března 479 535 377 MWh elektřiny.

Zdroj: ČEZ