Druhý pacient na světě má v mozku čip Neuralink. Musk chce jejich počet brzy zvýšit

Společnost Neuralink Elona Muska v rámci klinických studií úspěšně implantovala svůj mozkový čip (Brain Computer Interface) již druhému člověku. Tento unikátní čip, který má ochrnutým lidem umožnit ovládat například notebook pouhým myšlením, by mohlo v blízké budoucnosti získat dalších osm pacientů.

Druhý pacient na světě má v mozku čip Neuralink. Musk chce jejich počet brzy zvýšit
Neuralink v rámci klinických zkoušek implantoval svůj BCI čip již druhému pacientovi | Foto: Shutterstock.com

Elon Musk se o úspěšné operaci zmínil v rozhovoru s Lexem Fridmanem, nicméně o pacientovi uvedl jen pár informací. Podle agentury Reuters, která zprávu přinesla, má podobné poranění míchy jako první pacient. Musk však prozradil například to, že 400 elektrod na mozku druhého pacienta dobře funguje.

Implantát N1 používá 1024 elektrod rozdělených do 64 polymerových vláken o tloušťce zhruba čtyři mikrony. Každé vlákno tedy nese 16 elektrod. Pro představu, lidský vlas má tloušťku zhruba 100 mikronů a axon, což je výběžek neuronu sloužící k přenosu informací, má tloušťku 0,5-20 mikronů. 

Zakladatel společnosti Neuralink zároveň uvedl, že v rámci klinických zkoušek, které probíhají, poskytne Neuralink implantáty dalším osmi pacientům. Vůbec prvním pacientem, který implantát získal, je Noland Arbaugh, jenž si poranil míchu při potápění. Do doby, než se v lednu letošního roku spojil s Neuralinkem, ovládal svůj počítač ústy (stylusem a dotykovým displejem). 

Noland Arbaugh, jenž byl hostem rozhovoru spolu s Elonem Muskem, řekl, že díky implantátu může nyní pouze pomyslet na to, co chce, aby se na displeji odehrálo, a počítač to udělá. BCI mu tedy snížilo jeho závislost na pečovatelích. Nutno ale dodat, že tento pacient se krátce po operaci potýkal s poměrně velkými problémy. Některá miniaturní vlákna, která se do implantátu zasouvají, se totiž vypojila, což vedlo k prudkému snížení počtu elektrod, které mohly měřit mozkové signály. Agentura Reuters v květnu letošního roku uvedla, že společnost Neuralink o tomto problému věděla již při pokusech na zvířatech. 

Neuralink ale nakonec problém vyřešil tak, že upravil algoritmy implantátu tak, aby byl citlivější a mohl tedy stále dobře monitorovat Arbaughovy mozkové signály. A podle Elona Muska díky tomuto zákroku pacient dokonce vylepšil svůj předchozí světový rekord v rychlosti, s jakou dokáže ovládat kurzor pouhými myšlenkami, i když mu vlastně funguje jen asi 10 až15 procent elektrod.