Jsou trochu ve stínu solár­ních elektráren, které si domácnosti a průmyslové podniky nechávají ve velkém instalovat na střechy rodinných domů nebo provozoven. Přesto tepelná čerpadla v posledních dvou letech zažívají mimořádný rozmach. Pro rodiny i firmy se stala jednou z cest, jak významně ušetřit na energiích.

Od roku 2010 bylo na tuzemský trh dodáno zhruba 265 tisíc tepelných čerpadel, velká část z nich přibyla až v posledních dvou letech. Podle expertních odhadů by tak v roce 2030 mohl počet tepelných čerpadel v České republice překročit milion kusů. Jen za loňský rok se přitom podle statistiky ministerstva průmyslu nainstalovalo více než šedesát tisíc těchto ekologických zdrojů tepla. Oproti roku 2021 to byl dvojnásobek, a ve srovnání s rokem 2016 dokonce pětinásobek. Čísla za letošní rok ukazují, že Česko míří k dalšímu rekordu. Za první pololetí začalo dodávat teplo (nebo v letních měsících chlad) zhruba čtyřicet tisíc tepelných čerpadel.

„Pokud by tento trend prodejů pokračoval i v druhé polovině roku 2023, bylo by letos dodáno až sto tisíc kusů tepelných čerpadel. Nicméně dodavatelské firmy informují, že velká část letošních dodávek řešila teprve loňské objednávky, že letošní objednávky meziročně poklesly a jejich oživení se očekává až na podzim. Přesto je možno předpokládat, že dodávky tepelných čerpadel v letošním roce dosáhnou minimálně hodnoty 75 tisíc kusů,“ říká ministerstvo průmyslu.

U zákazníků jednoznačně převažují finančně i technologicky nejpřístupnější čerpadla typu vzduch–voda. „Tepelná čerpadla tohoto typu mají na celkovém počtu instalací podíl 98 procent,“ řekl tajemník Asociace pro využití tepelných čerpadel Jan Potucký. Loni si je pořídilo bezmála 58 tisíc zájemců. S výrazným odstupem následovaly systémy země–voda, u nichž jsou zapotřebí podzemní vrty – prodalo se jich necelých 2,3 tisíce. Tyto systémy jsou až dvojnásobně dražší než typ vzduch–voda. Minimální zájem byl o další typy, které si berou teplo z řeky nebo jiného vodního zdroje. Zajímavostí ovšem je, že právě k tomuto řešení v minulosti sáhlo Národní divadlo, které stojí kousek od Vltavy.

„Enormní nárůst prodejů tepelných čerpadel byl způsoben kombinací několika faktorů. Jde především o skokový růst cen zemního plynu. Dalším významným faktorem je také změna legislativy zpřísňující ekologické podmínky pro výstavbu nových rodinných a bytových domů a v neposlední řadě jde rovněž o zvyšování cen elektřiny,“ poznamenalo ministerstvo.

Podle Jana Potuckého z Asociace pro využití tepelných čerpadel je od vypuknutí války na Ukrajině patrný také zvýšený zájem o tento druh vytápění ze strany průmyslových podniků, ale i developerů, bytových domů nebo hotelů. „Nechtějí být závislí na nestabilním zdroji vytápění. Proto v posledních měsících vidíme výrazně vyšší poptávku právě z průmyslu,“ poznamenal Potucký. Moderní tepelná čerpadla přitom dokážou dodat výkon v řádech megawattů, takže zvládnou vytopit i továrny. Rozvoji tohoto typu vytápění nahrává podle Potuckého také to, že stále více zákazníků vyžaduje, aby výrobky, které si kupují, pocházely z prostředí, kde je vysoká míra zelených technologií – jako jsou právě tepelná čerpadla pro vytápění nebo chlazení výrobních hal.

Státní pomoc

Poptávku po tepelných čerpadlech zvyšuje i štědrá státní podpora, která na tato zařízení přispívá z evropských peněz v rámci programu Nová zelená úsporám (včetně novinky Oprav dům po babičce) a také kotlíkových dotací. Z Nové zelené úsporám, která začala v září po letní pauze znovu přijímat žádosti, může zájemce u nejprodávanějších tepelných čerpadel vzduch–voda získat 80 až 140 tisíc korun, přičemž běžná cena za jedno zařízení se pohybuje v řádu nižších stovek tisíc korun.

Novinkou v tomto dotačním programu je možnost získat příspěvek na výměnu starého plynového kotle právě za tepelné čerpadlo. „Hlavním cílem Nové zelené úsporám zůstává to, s čím tento oblíbený program začínal, a to je podpora energetických úspor domácností žijících v rodinných a bytových domech,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). „Program jsme rozšířili tak, aby motivoval všechny vlastníky rodinných i bytových domů k renovacím, které jim přinesou významné úspory, zvýší komfort jejich bydlení, přispějí k renovaci bytového fondu a v neposlední řadě se budou podílet na snižování celkové spotřeby energií a emisí skleníkových plynů na celorepublikové úrovni,“ dodává Petr Hladík.

Shutterstock.com

Od září 2024 začne ze zákona platit zákaz vytápění starými kotli na uhlí nebo dřevo, které nedosahují alespoň třetí emisní třídy. Ministerstvo životního prostředí poskytuje na jejich výměnu dotace. Od roku 2015 už bylo prostřednictvím programu kotlíkových dotací vyměněno více než 103 tisíc kotlů a vyplaceno přes jedenáct miliard korun. Stále je však hrubým odhadem zapotřebí vyměnit okolo 150 tisíc neekologických kotlů.

Z evropských fondů je na kotlíkové dotace vyhrazeno dalších 1,7 miliardy korun, které rozdělují kraje. Příspěvek ale mohou využít pouze nízkopříjmové domácnosti, jako jsou senioři nebo domácnosti čerpající příspěvek na bydlení. Dotace přitom pokryje až 95 procent z pořizovacích nákladů. „Konkrétně jde o náhradu za tepelné čerpadlo nebo kotel na biomasu,“ sdělil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který předpokládá, že si o dotaci zažádá zhruba patnáct tisíc domácností. „Základní podmínkou je, že k výměně došlo po 1. lednu 2021,“ dodal.

Jednostranná podpora

Přílišné zaměření na tepelná čerpadla kritizuje předseda Klastru Česká peleta Vladimír Stupavský, podle něhož stát upozaďuje vytápění dřevními palivy. „Podpora dřevní biomasy sice existuje prostřednictvím programu Nová zelená úsporám nebo kotlíkových dotací, ale hraje tam druhé housle,“ tvrdí Stupavský. „Tepelná čerpadla mají i vyšší dotaci, v řadě případů se tak objevují dotované instalace nevhodných parametrů, kdy si investor vybere typ zdroje nikoli podle logiky, ale podle výše dotačního příspěvku.“

Nezamlouvá se mu ani to, že nová dotace za starý plynový kotel podpoří pouze čerpadla, a už ne moderní ekologické kotle na dřevní paliva. „Podmínky by měly být vyrovnané, finančně i po­dle typů topidel. Tato monotematičnost v dotování pouze jediného typu topení vede jen ke zdražování instalací – to je vidět dnes a denně,“ říká Stupavský. Připomněl, že na dřevní paliva se chystá další rána: vládní úsporný balíček je totiž chce přesunout z 15procentní sazby DPH do nejvyšší, 21procentní, čímž se domácnostem vytápění zdraží o tisíce korun ročně. Právě dřevo je přitom hlavním palivem nízkopříjmových rodin na vesnicích.

250–450 tisíc korun stojí nejrozšířenější typ čerpadla vzduch–voda.

Státní příspěvek má výrazný vliv na to, jak se tepelné čerpadlo vyplatí. „Dotace dokáže výrazně snížit dobu ekonomické návratnosti investice do nového zdroje tepla. Například náklady na běžné tepelné čerpadlo typu vzduch–voda se při využití dotace mohou běžné rodině vrátit za pět až sedm let,“ uvedl Vojtěch Janoušek, marketingový ředitel společnosti Acond.

Podle Asociace pro využití tepelných čerpadel je tento zdroj tepla pro novostavby i rekonstrukce nejlepší možná volba. A to nejen díky snižování množství oxidu uhličitého, ale rovněž z ekonomického a provozního hlediska. „Náš názor sdílí také Evropská unie, která připravuje svůj akcelerační program, aby podpořila počet tepelných čerpadel a zajistila zvýšení energetické nezávislosti Unie,“ sdělil tajemník asociace Jan Potucký.

Navyšování výroby

Zájem o tepelná čerpadla podle něj v následujících letech neochabne, spíše naopak. Významní výrobci rozšiřují své kapacity a není se čemu divit. Pokud by se letos v Česku nainstalovalo okolo sedmdesáti tisíc čerpadel, jde o byznys v řádu nižších desítek miliard korun. Výrobci přitom obvykle dodávají své výrobky do více zemí – jako například japonská korporace Panasonic, která hodlá do roku 2025 investovat do svého závodu v Plzni 7,6 miliardy korun, aby posílil výrobu tepelných čerpadel vzduch–voda, po nichž je velká poptávka. Do roku 2030 chce vyrábět milion čerpadel ročně.

Německá rodinná společnost Stiebel Eltron jen v Česku instalovala už přes dvacet tisíc tepelných čerpadel, ale své produkty nabízí ve více než 120 zemích. Plánuje, že do vývoje a výroby investuje stovky milionů eur. Do pěti let chce produkovat 300 tisíc čerpadel ročně, což je oproti roku 2021 šestinásobek. Výrobu svých čerpadel výrazně zvyšuje rovněž společnost Schlieger. Zatímco loni jich nainstalovala 750, za letošní první pololetí jich byla více než tisícovka.

Uspořené desítky tisíc

Jako provozně nejúspornější vychází čerpadlo systému země–voda, s nímž se obvykle dosahuje zhruba o patnáct procent vyšší roční úspory než u typu vzduch–voda. Jeho instalace však bývá finančně nákladnější, a to až o dvojnásobek oproti nejrozšířenějšímu zařízení vzduch–voda. Pokud porovnáme tepelné čerpadlo s jinými zdroji vytápění, například oproti plynovému kotli lze podle společnosti Stiebel Eltron ušetřit za rok 21 tisíc až 26 tisíc korun – podle typu otopné soustavy. V případě elektrokotle je to ještě výraznější: roční úspora se pohybuje mezi 65 tisíci a 96 tisíci korunami. Naopak srovnatelné jsou zatím náklady s vytápěním uhlím. Investice do tepelného čerpadla se u novostaveb obvykle vrátí do pěti až osmi let. Pokud se ale například nahrazuje plynový kotel, může to trvat déle.

Kvůli velké konkurenci na trhu přicházejí firmy s různými vylepšeními – zvyšují účinnost, využívají nové materiály nebo zvyšují uživatelský komfort. Aktuálním trendem je využívání umělé inteligence, k němuž přistupuje například zmiňovaný Schlieger. Společnost Stiebel chce zase do několika let přijít s novým typem tepelného čerpadla, které by se v jednoduchosti instalace mělo co nejvíce přiblížit plynovému kondenzačnímu kotli.

Podle Asociace pro využití tepelných čerpadel se loni sice instaloval dvojnásobek čerpadel oproti roku 2021, ale poptávka byla pětkrát vyšší, což vedlo k dlouhým dodacím lhůtám. To už by se ale nemělo díky posílení výrobních kapacit opakovat. „V současné době jsou výrobci schopni uspokojit i pětkrát vyšší poptávku,“ řekl tajemník asociace Jan Potucký, podle něhož lze tepelné čerpadlo dodat a zprovoznit už do jednoho měsíce.

Zvyšující se poptávku evidují rovněž ve společnosti ČEZ Prodej. „Za poslední roky vidíme meziroční nárůst zájmu zákazníků v průměru zhruba o deset až patnáct procent. Nejinak by tomu mělo být i letos,“ uvedl mluvčí Martin Schreier. „Registrujeme zájem plošně po celé České republice. Každopádně všude v průměru zhruba platí, že obvyklá návratnost počáteční investice je do osmi let a životnost přibližně dvacet let. Musím ale dodat, že to platí jen pro kvalitní tepelná čerpadla od ověřených a renomovaných výrobců.“ 

Typy tepelných čerpadel

• Systémy vzduch–voda odebírají teplo z okolního vzduchu a přenášejí jej do vodního okruhu, který slouží pro vytápění nebo ohřev teplé vody. Jsou relativně jednoduché na instalaci, umožňují snadnou obsluhu a servis. Snadno nahradí jiný zdroj tepla a jsou vhodné pro pasivní domy, běžné rodinné i panelové domy a různé průmyslové objekty či provozovny. Kromě vytápění zvládnou i chlazení v letních měsících.

• Systémy země–voda odebírají teplo z půdy nebo hornin v zemi a přenášejí jej do vodního okruhu. Výhodou tohoto řešení je stabilní topný systém jak v případě plošného kolektoru v půdě, tak u varianty s vrtem do země. Nevýhodou jsou vyšší pořizovací náklady při vrtání a kopání, větší prostorové nároky na vlastním pozemku a určitá stavební omezení do budoucna.

• Systémy voda–voda odebírají teplo z podzemních nebo povrchových vod a přenášejí jej do vodního okruhu systému vytápění nebo teplé vody. Podle dostupných údajů je v ČR tato technologie využívána velmi málo, zejména pro nedostupnost zdroje vody, který by měl být nejen dostatečně vydatný, ale také s dostatečnou teplotou a neznečištěný.

• Systémy vzduch–vzduch odebírají teplo z okolního vzduchu a přenášejí jej do vzduchového okruhu pro vytápění nebo chlazení. Většinou jde o doplňkový zdroj tepla k přímotopům či jiným topným systémům. Systém v létě poměrně rychle a snadno chladí a v zimě dokáže vytopit vzduch v místnosti, není však nijak propojen s rozvodem teplé vody, a nedokáže ji tedy ohřát.