Vlastníci lesů se nedávno ostře pustili do ministerstva zemědělství za to, že jim za loňský rok pošle „jen“ 3,6 miliardy korun na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity. Podle Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL) to totiž pokryje jen asi desetinu škod.

Resort ovšem zároveň v reakci na lýkožrouta pracuje na úplně novém systému lesnických podpor. Ty by vlastníci lesů dostávali podle velikosti lesa podobně, jako je tomu dnes u zemědělců, kteří mají automaticky nárok na 3,6 tisíce korun na každý hektar obhospodařované půdy plus další dva tisíce na takzvaný greening. Ve druhém případě nejde v zásadě o nic jiného než o odměnu za dodržování ekologických postupů hospodaření.

Vzor Chorvatsko a Francie

Podobně by měla fungovat také nová lesnická dotace. Takzvané platby za ekosystémové služby (Payments for Ecosystem Services neboli PES) mají být kompenzací majitelům za ekologickou funkci, kterou lesní porosty pro společnost mají. Stát původně počítal s jejich zavedením až v roce 2026, s ohledem na kůrovcovou kalamitu však plánuje určitý přechodový mechanismus spustit dříve.

„Vzhledem k tomu, že je nutné podpořit adaptaci lesů na změnu klimatu a současně nahradit příspěvek na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity v lesích, připravujeme už nyní přechodný program podpory adaptace lesních ekosystémů na změnu klimatu, který již bude mít charakter platby na plochu,“ potvrzuje mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Podle něj by majitelé dostávali peníze za provedení některých ekologických opatření ve větší míře, než požaduje zákon. Mezi taková patří například výsadba druhově pestřejšího porostu, ponechání části dřeva v místě k zetlení či intenzivnější využívání přirozené obnovy lesa. O výši sazby ani detailních podmínkách, které budou muset žadatelé splnit, není ještě rozhodnuto.

Po zavedení plateb za ekosystémové služby dlouhodobě volá SVOL. „Spojili jsme se i s Lesy České republiky a Vojenskými lesy a statky, které by také rády byly příjemci těchto dotací,“ říká pověřený předseda SVOL Stanislav Janský.

V nové lesnické strategii do roku 2030, která je součástí balíčku Fit for 55, prosazuje obdobné platby i Evropská komise. „Živobytí soukromých správců a vlastníků, zvláště malých firem, často závisí na lese a dnes je jejich hlavní příjem tvořen dodávkami dřeva. To se musí změnit,“ uvádí dokument Komise. Ta dává za příklad mechanismy, které už v některých zemích fungují. Například v Chorvatsku musejí plátci daní s příjmem nad 400 tisíc eur odvádět 0,0265 procenta z příjmů na ekosystémové služby lesů. Ve Francii zase mohou firmy kompenzovat produkci emisí podporou ekologických opatření v tamních porostech.

Nevalné výsledky greeningu

Podle Janského jsou nicméně platby, jak je definuje Brusel, až příliš jednostranně zaměřené na zvýšení biodiverzity, opomíjejí však hospodářskou funkci lesů. Zatímco Evropa preferuje například zvyšování rozlohy chráněných a bezzásahových území, podle lesníků je přínosnější vázat CO2 ve zdravých, druhově pestrých hospodářských lesích. S největší pravděpodobností nebude SVOL jediný, kdo bude chtít v Evropě více zohlednit i ekonomického hledisko. Podobné obavy zaznívají také třeba od lesníků i z dalších zemí.

A v tom je i riziko a obvyklý výsledek podobných, jinak dobře myšlených záměrů. Po vleklých debatách nejrůznějších zájmových skupin nakonec vznikne opatření, které stojí spoustu peněz, k zamýšlenému cíli však nevede. Příkladem ze zemědělství může být zmíněný greening. Podle kritiků jsou zemědělci v zásadě placeni za něco, co by tak jako tak měl zodpovědný hospodář dodržovat. Podle Institutu pro evropskou environmentální politiku (IEEP), který dopady greenigu pravidelně vyhodnocuje, jsou podmínky stanovené jednotlivými členskými státy natolik měkké, že vedou jen k zanedbatelnému zlepšení.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.