Největší ekonomiky světa sdružené do skupiny G20 navrhují, aby byli nejbohatší lidé planety zatíženi vysokými daněmi v rámci boje s globálním oteplováním.
Největší ekonomiky světa sdružené do skupiny G20 navrhují, aby byli nejbohatší lidé planety zatíženi vysokými daněmi v rámci boje s globálním oteplováním.
Závod o co nejrychlejší vývoj AI dostal nového silného účastníka: americké know-how, arabské peníze.
Závod o co nejrychlejší vývoj AI dostal nového silného účastníka: americké know-how, arabské peníze.
Vědci odhalili několik tisíc druhů chemikálií, které se z obalů uvolňují do potravin a následně se ukládají v lidském těle. „Je znepokojivé, že u obrovské většiny z nich vůbec nevíme, jaký mají dopad na naše zdraví,“ upozorňují vědci.
Vědci odhalili několik tisíc druhů chemikálií, které se z obalů uvolňují do potravin a následně se ukládají v lidském těle. „Je znepokojivé, že u obrovské většiny z nich vůbec nevíme, jaký mají dopad na naše zdraví,“ upozorňují vědci.
Dotace pro různé sektory německé ekonomiky dosáhly v tomto roce rekordní výše 87 miliard eur. Podle studie ekonomického institutu v Kielu je systém německých dotací drahý a neefektivní
Dotace a podpora všeho druhu z peněz daňových poplatníků bují v německé ekonomice jako zhoubný nádor. Letos z federálního rozpočtu půjde na vládní podporu rekordních 87 miliard eur (2,2 bilionu korun). Skokově stouply dotace na ochranu životního prostředí a poprvé v německé historii jsou vyšší než podpora dopravní infrastruktury, uvedl Institut pro světovou ekonomiku (IfW) v Kielu, jenž výši dotací v Německu pravidelně monitoruje. Mezi roky 2019 a 2021 se jedná o nárůst objemu prostředků ve výši padesáti procent.
I když nová vláda v Berlíně slíbila v programovém prohlášení, že nadbytečné a neúčinné dotace odstraní, není jasné, jakými kroky k tomu chce dospět. Tendence přerozdělovat v ekonomice stále větší objem peněz výrazně vzrostla jako důsledek boje s dopady koronavirové krize, vysvětlil autor studie Claus-Friedrich Laaser. Objem finanční pomoci je více než čtyřnásobný ve srovnání s rozpočtem ministerstva školství a výzkumu, případně dvojnásobný oproti výdajům na obranu.
Objem dotací ale roste už sedm let v řadě, jen od roku 2019 to je o třicet miliard eur víc. Novým trendem jsou opatření v oblasti environmentální politiky. Část peněz vybraných od poplatníků se vydává jako pomoc při pandemii, ale se zvládáním krize nemá nic společného, zdůraznil Laaser.
Mezi ně řadí granty ve výši jedenácti miliard eur, které mají lidem ulevit od vysokých cen elektřiny. Do stavebnictví plyne tento rok téměř šest miliard eur na úspory v produkci oxidu uhličitého, rozhýbat trh s elektromobily má dotace ve výši 1,6 miliardy eur. Firmy od vlády dostanou celkové dotace ve výši devatenácti miliard eur.
Viceprezident IfW Stefan Kooths upozornil na to, že nyní má Německo ještě díky dobré ekonomické situaci z předchozích let dostatek fondů na dotování řady věcí. Varoval nicméně před „selektivní průmyslovou politikou“, kdy se budou dotovat pouze některé průmyslové obory, zejména ekologicky udržitelné technologie. Často to je na úkor efektivity a účelnosti.
Dotační politika by se měla reformovat, jak to naznačil i nový ministr financí a šéf liberální FDP Christian Lindner. Pokud by současný trend pokračoval, musely by se omezit jiné výdaje v německém rozpočtu, například ve školství.
Ekonomové z Kielu definují dotace volněji než samotná vláda. Pro rok 2020 hovořila o dotacích ve výši 14,4 miliardy eur, IfW ale uvedl, že za dotace lze považovat výdaje ve výši 67,7 miliardy eur. To znamená i pomoc firmám pro placení zdravotního pojištění za zaměstnance v rámci programů kurzarbeitu. Tato položka bude i v následujícím roce zřejmě dále stoupat až ke třiceti miliardám eur. V roce 2004 to byla pouhá miliarda.
Experti navrhují, aby se veškeré „škodlivé“ dotace pro ekonomiku osekaly o dvacet procent včetně dotací pro zemědělce nebo daňových úlev pro hoteliéry. Finanční podpora, která má smysl, by se snížila o desetinu. To je podle ekonomického institutu případ ekologických dotací a investičních pobídek v oblasti železniční dopravy nebo podpory digitalizace. V ideálním případě by měly budoucí německé vlády přistoupit ke krácení dotací každým rokem o desetinu, aby si na šetrnější stát mohli příjemci podpory zvyknout.
