Domácnosti mají úsporný tarif. Firmy na pomoc čekají zatím marně
Prudce zdražující energie ohrožují celé sektory průmyslu. Sklárny, keramičky, papírny nebo pekárny varují před krachy a propouštěním.
redaktor
Po dlouhém čekání na návrat členů kabinetu z dovolených vláda konečně představila podrobnosti k plánovanému úspornému tarifu. Ten má domácnostem od podzimu pomoci se snížením dramaticky nabobtnalých účtů za elektřinu nebo plyn. V průměru má pomoc od podzimu do příštího jara dosáhnout zhruba patnácti tisíc korun.
Záhy po zveřejnění novinek se ozvali ekonomové a upozornili: lidem bez fixace cen úsporný tarif příliš nepomůže. Průměrné domácnosti s průměrnou spotřebou zaplatí účty sotva za jeden měsíc.
Daleko větší – a stále rostoucí – zklamání je ale cítit z podnikatelského sektoru. Pro průmyslové firmy představují drasticky rostoucí ceny elektřiny a plynu ještě daleko horší problém. Na rozdíl od domácností je ale podpora pro firmy zatím téměř nulová.
Některé energeticky náročné podniky proto už teď varují: pokud stát nepomůže i nám, budeme muset kvůli neúnosně vysokým nákladům přerušit nebo ukončit výrobu.
Půjčky na horší dobu
Vláda spočítala, že na celkovou pomoc lidem a firmám v energetické krizi vynaloží 177 miliard korun. Problém je, že firmám především z průmyslu, které drahé energie ohrožují často doslova existenčně, jsou určené jen drobky. Co jim vláda nabízí?
Podniky se „svezly“ s domácnostmi a prakticky nejvýznamnější pomoc spočívá ve zrušení poplatků na obnovitelné zdroje energie. Vedle toho firmy ušetřily také na zrušení silniční daně. Tím ale výčet přímé pomoci v podstatě končí; další opatření spočívají v zárukách za úvěry, a navíc zdaleka ne pro všechny.
První program cílí na živnostníky a malé firmy. Národní rozvojová banka se těm z nich, u nichž výdaje na energie představují alespoň desetinu celkových provozních nákladů, zaručí až za osmdesát procent úvěru od jednoho do deseti milionů korun, a to na dva roky. Druhou možnost půjčit si vláda směruje na exportéry. Pro ty je připravený Egap Plus, který navazuje na podobný program z doby pandemie čínské chřipky Covid Plus.
Další opatření směřují spíš do budoucnosti a aktuální potíže neřeší. Typicky jde třeba o deset miliard, které ministerstvo průmyslu připravilo pro první výzvu úspory energie z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost. Firmy v jeho rámci sice mohou získat až 200 milionů například na budování obnovitelných zdrojů, s aktuálními cenami jim ale nepomůže.
Z firemního sektoru i podnikatelských svazů proto už několik týdnů znějí (a stále zesilují) hlasy, které upozorňují, že vládní pomoc je nedostatečná. A to obzvláště v těch oblastech, které jsou energeticky nejnáročnější – tedy například ve sklářství, papírenství nebo v chemické výrobě.