Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Dobrá zpráva: více mediků chce po studiu zůstat a léčit v Česku

Lepší platové podmínky a modernizace vybavení nemocnic. I díky tomu se pravděpodobně zvyšuje množství mediků, kteří chtějí po absolvování lékařských studií zůstat v České republice a starat se zde o pacienty.

Dobrá zpráva: více mediků chce po studiu zůstat a léčit v Česku
Ilustrační foto | Shutterstock.com

Vyplývá to z nového průzkumu Barometr mezi mediky 2022 organizace HealthCare Institute. Ta průběžně monitoruje postoje studentů medicíny a jejich další plány. 

V Barometru se celkem 88 procent českých studentů medicíny vyjádřilo, že chce po ukončení studia zůstat v České republice a starat se o zdejší pacienty. Ještě v roce 2019 to bylo 82 procent studentů. 

Za pozitivním trendem by mohlo být postupné zvyšování platů zdravotníků a rovněž modernizace zdravotnických zařízení. „Ukazuje se, že ani lepší platové a životní podmínky či zkušenosti ze zahraničí, které jsou dlouhodobě hlavními důvody pro odchod vykonávat lékařskou profesi do zahraničí, již nejsou tak nedosažitelné i v tuzemsku. Výsledky dalšího ročníku průzkumu mezi mediky přinášejí jednoznačně pozitivní prognózu do budoucna,“ okomentoval to ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

V rámci volby oboru pro budoucí výkon lékařské profese v tuzemsku jsou nejžádanějšími obory všeobecné praktické lékařství, dětské lékařství a vnitřní lékařství. Pro studenty, kteří chtějí po absolvování školy vycestovat za prací do zahraničí, jsou nejžádanějšími obory anesteziologie a intenzivní medicína, vnitřní lékařství a chirurgie.

Studenti medicíny chtějí nejčastěji vykonávat svou profesi v nemocnicích, naopak soukromé ambulance je zase tolik nelákají. V nemocnici chce pracovat 76 procent lékařů, o ambulance má zájem jen devatenáct procent mediků.

Nejčastěji míří studenti do nemocnic fakultních (48 procent) a krajských/městských (47 procent). Fakultní nemocnice jsou pro mediky velmi atraktivní, i pokud jde o praxi během studia. „Nejčastěji se takto rozhodují z důvodu širokého spektra pacientů, výkonů a možností včetně odbornosti pracoviště,“ komentují výsledek autoři průzkumu. Jen pět procent mediků chce školní praxi absolvovat v soukromých nemocnicích. V případě krajských a městských nemocnic studenti oceňují, že se tu s nimi zachází více individuálně, více se jim věnují zkušení lékaři a více se mohou zapojit do provozu zdravotnického zařízení.

Medici se ale vyjadřovali rovněž k samotnému vzdělávání na lékařských fakultách. Ocenili by tu navýšení počtu hodin praktické výuky, snížení počtu studentů ve skupinách či větší informovanost o možnostech po studiu.

Do průzkumu se zapojilo 1035 studentů čtvrtých, pátých a šestých ročníků osmi lékařských fakult českých univerzit.