Zdravotnictví v propasti. „Už dochází čas. Chce to privátní pojištění a zavřít část nemocnic,“ říká respektovaný lékař

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Celý článek
0

Hrotcast: Bude máslo za stovku? A proč doženeme Německo nejdřív za 50 let?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Celý článek
0

Že sociální sítě ovládá progresivní levice? Nesmysl, velká část influencerů je pravicová

Většina mladých lidí nečerpá informace z tradičních médií, nýbrž od influencerů na sociálních sítích. Značnou pozornost přitom získávají konzervativně zaměření influenceři. Vyplývá to z aktuálního výzkumu, podle nějž tak byla vyvrácena domněnka, že sociální sítě nadržují progresivistům.

Většina mladých lidí nečerpá informace z tradičních médií, nýbrž od influencerů na sociálních sítích. Značnou pozornost přitom získávají konzervativně zaměření influenceři. Vyplývá to z aktuálního výzkumu, podle nějž tak byla vyvrácena domněnka, že sociální sítě nadržují progresivistům.

Celý článek
0

Dobrá zpráva: více mediků chce po studiu zůstat a léčit v Česku

Lepší platové podmínky a modernizace vybavení nemocnic. I díky tomu se pravděpodobně zvyšuje množství mediků, kteří chtějí po absolvování lékařských studií zůstat v České republice a starat se zde o pacienty.

Dobrá zpráva: více mediků chce po studiu zůstat a léčit v Česku
Ilustrační foto | Shutterstock.com

Vyplývá to z nového průzkumu Barometr mezi mediky 2022 organizace HealthCare Institute. Ta průběžně monitoruje postoje studentů medicíny a jejich další plány. 

V Barometru se celkem 88 procent českých studentů medicíny vyjádřilo, že chce po ukončení studia zůstat v České republice a starat se o zdejší pacienty. Ještě v roce 2019 to bylo 82 procent studentů. 

Za pozitivním trendem by mohlo být postupné zvyšování platů zdravotníků a rovněž modernizace zdravotnických zařízení. „Ukazuje se, že ani lepší platové a životní podmínky či zkušenosti ze zahraničí, které jsou dlouhodobě hlavními důvody pro odchod vykonávat lékařskou profesi do zahraničí, již nejsou tak nedosažitelné i v tuzemsku. Výsledky dalšího ročníku průzkumu mezi mediky přinášejí jednoznačně pozitivní prognózu do budoucna,“ okomentoval to ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

V rámci volby oboru pro budoucí výkon lékařské profese v tuzemsku jsou nejžádanějšími obory všeobecné praktické lékařství, dětské lékařství a vnitřní lékařství. Pro studenty, kteří chtějí po absolvování školy vycestovat za prací do zahraničí, jsou nejžádanějšími obory anesteziologie a intenzivní medicína, vnitřní lékařství a chirurgie.

Studenti medicíny chtějí nejčastěji vykonávat svou profesi v nemocnicích, naopak soukromé ambulance je zase tolik nelákají. V nemocnici chce pracovat 76 procent lékařů, o ambulance má zájem jen devatenáct procent mediků.

Nejčastěji míří studenti do nemocnic fakultních (48 procent) a krajských/městských (47 procent). Fakultní nemocnice jsou pro mediky velmi atraktivní, i pokud jde o praxi během studia. „Nejčastěji se takto rozhodují z důvodu širokého spektra pacientů, výkonů a možností včetně odbornosti pracoviště,“ komentují výsledek autoři průzkumu. Jen pět procent mediků chce školní praxi absolvovat v soukromých nemocnicích. V případě krajských a městských nemocnic studenti oceňují, že se tu s nimi zachází více individuálně, více se jim věnují zkušení lékaři a více se mohou zapojit do provozu zdravotnického zařízení.

Medici se ale vyjadřovali rovněž k samotnému vzdělávání na lékařských fakultách. Ocenili by tu navýšení počtu hodin praktické výuky, snížení počtu studentů ve skupinách či větší informovanost o možnostech po studiu.

Do průzkumu se zapojilo 1035 studentů čtvrtých, pátých a šestých ročníků osmi lékařských fakult českých univerzit.