Dluhopisy Jaromíra Soukupa příliš netáhnou. Čekali jsme větší zájem, říká zachránce TV Barrandov

foto TV Barrandov

Dluhopisy Jaromíra Soukupa příliš netáhnou. Čekali jsme větší zájem, říká zachránce TV Barrandov

Pohledávkový spekulant Jan Čermák vstoupil do Soukupova impéria, aby ho postavil na nohy. Televize se ale kromě dluhů musí vypořádat i s pověstí svého zakladatele.

Tomáš Tománek

Jezdíval Paříž-Dakar a v byznysu proslul jako tvrďák, který umí jakoukoli zadrhnutou firemní mašinu otočit zpátky na kola, a ještě ji se ziskem prodat. Jenže teď to vypadá, že i on má písek v převodovce. Specialista na oddlužování firem Jan Čermák se pokouší vzkřísit polomrtvé byznysové impérium mediálního podnikatele a multimoderátora Jaromíra Soukupa. Peníze chce získat i z dluhopisů, které kvůli tomu vydal. Jenže se zdá, že se přepočítal. Cenné papíry zájemce nelákají a plán vyždímat z nich přes dvacet milionů je najednou vzdálený jako hlavní město Senegalu.

Dluhopisy byly vydány před dvěma měsíci. Zájemcům, kteří za jeden kousek zaplatí padesát tisíc, slibují desetiprocentní roční výnos s tím, že vložené peníze budou „zmrazeny“ po dobu čtyř let. Poté jim Čermákova firma S-24 finance vyplatí zpátky.

S ohledem na Čermákovu pověst muže, který rozhýbe i silně zadlužené podniky, to může být lákavá investice. Tentokrát ale pravděpodobně zafungovala i Soukupova nepříliš lichotivá reputace. Někdejší vládce reklamního byznysu dnes na řadu lidí působí spíše jako směšná figurka, která navíc svou televizi přivedla do takových finančních obtíží, že kvůli dluhům za elektřinu musela nahodit generátory Jaromíra Soukupa, aby mohla vůbec dál vysílat.

Za dva měsíce od emise si tak dluhopisy pořídili jen tři zájemci, kteří dohromady na vzkříšení TV Barrandov přispěli 450 tisíci korunami. To jsou pouhá dvě procenta z cílové částky 24 milionů.

„Je pravda, že jsme čekali rychlejší nástup zájmu. Věříme, že až si investoři zhodnotí parametry, zejména velmi dobré zajištění, jejich zájem vzroste,“ říká Jan Čermák.

Zkušený byznysmen si nicméně z vlažného zájmu drobnějších investorů těžkou hlavu nedělá. „V kontextu jde o podpůrnou aktivitu, která zefektivní využití vlastních zdrojů, ale není pro celý proces zásadní. Dluhopisy jsme vydali poprvé, do určité míry jde i o test zájmu na trhu,“ doplňuje pro Hrot24.

Jan Čermák

Michael Tomeš

Kromě dluhopisů má Čermák ještě jednu finanční nohu, o níž se může opřít. A zdá se, že tahle tolik nekulhá. „Jde o program zápůjček pro kvalifikované investory. Ten se setkal už teď s velkým zájmem v řádu desítek milionů. Indikuje nám to, že větší soukromí investoři vidí v projektu s TV Barrandov potenciál,“ popisuje Čermák.

Brněnský podnikatel vstoupil do uvadajícího impéria na podzim jako společník. „Čermákova firma Servis-24 získala poloviční podíl v Soukupově firmě Empresa, kam spadá jak televize, tak třeba časopis Týden,“ popsal obchod web Seznam Zprávy.

Pro Hrot24 byznysmen prozradil, že většina peněz na záchranu televize půjde z jeho vlastních zdrojů. „Jde hlavně o vyřešení vztahu s věřiteli než o ukončování aktivit nebo prodej vybavení. Pokud má televize pokračovat v činnosti, a to rozhodně cílem je, pak by to ani nedávalo smysl,“ přiblížil své záměry.

Dědictví devadesátek

Čermák je zkušený insolvenční byznysmen, který se v oboru pohybuje hodně přes dvacet let. Za tu dobu dokázal na nohy postavit pěknou řádku firem nacházejících se skoro v klinické smrti. Stále aktuální je třeba příběh zlínské společnosti NWT manželů Davida a Martiny Vítkových, která dlužila skoro půlmiliardu za energie. I do ní Čermák vstoupil a zahájil reorganizaci.

Jako podnikatel, který své aktivity rozjížděl v divokých devadesátkách, má v životopise pár dobrodružných položek. S legendou rallye Karlem Lopraisem vyhrál v roli navigátora slavný pouštní závod Paříž-Dakar. Tatrovácký tým tehdy také celý vedl.

Odseděl si ovšem také rok za podvod. To bylo v půlce devadesátých let. „Byl jsem mladej blbej kluk, co udělal chybu. Asi to tak mělo být. Možná mě to zachránilo před mnohem větším průšvihem. Kdo ví,“ řekl před třemi roky Čermák v rozhovoru pro týdeník Hrot.

Teď všechny své zkušenosti vrhl do nového projektu. Podle dostupných informací jsou největšími věřiteli firem ze skupiny Jaromíra Soukupa banky, hlavně Unicredit a ČSOB, dále například České Radiokomunikace. Bude zajímavé sledovat, jak se je podaří uspokojit.