Déšť nad ránem = krásné probuzení

O tom, v jak pozoruhodné době žijeme, svědčí to, co sledujeme. Finanční typy se ráno dívají na to, jak si stojí Nikkei 225 nebo hongkongský Hang Seng, sporťáci zase, jak se hrály včerejší zápasy NHL nebo NBA (bývávalo). My amatérští ornitologové máme svoji databázi pozorování, kde můžete závidět kolegům, jaké opeřence se podařilo zahlédnout jim a ne vám.

Nová doba však přináší nové rituály. Kdo by pomyslel, že běloruská fotbalová liga bude mít zahraniční fanoušky – i to je důkaz, v jak hlubokém absťáku se milovníci fotbalu nacházejí.

Úzkostliví jedinci několikrát denně sledují na Johns Hopkins Coronavirus Resource Center, jak si vede koronavirus ve světě. My si podle posledních čísel vedeme výtečně a nacházíme se někde mezi Norskem a Bangladéšem.

Už od jeho spuštění jen málokteré pondělí vynechám monitoring sucha. Do půlky března to vypadalo, že by nedostatek sněhu na horách nemusel být takovým průšvihem, protože docela dost pršelo. Ovšem suchý duben nás zase vrátil zpátky do situace, kdy se na předpověď (ne)přicházejících dešťů díváme se stejným nervózním očekáváním, jako Indové vyhlížejí monzun.

Když už jsme u té Indie, mají tam opravdu fajnově udělané stránky India Meteorological Department, včetně agrometeorologických předpovědí a doporučení, co mají farmáři dělat.

V téhle velmi staré zemědělské kultuře ovšem vědí, že tím správným zvěstovatelem příchodu dešťů je odnepaměti kukačka černobílá Clamator jacobinus. Nemusíte ji vidět, stačí slyšet – kam přilétne ona, přijde brzy i vytoužený déšť.

Ten zvuk, když vás probudí nad ránem ťukání kapek deště do oken, je líbezný i bez kukačky. Stačí si k tomu přezpívat starodávnou „She brings the rain… it feels like spring“ od Can, a hned je líp.

Obrození přírody v době koronakrize? Jen milosrdná lež

Zprávy o návratu divokých zvířat jsou vesměs vymyšlené a prašnost ovzduší se v době krize v Česku zvýšila.

Zprávy o návratu divokých zvířat jsou vesměs vymyšlené a prašnost ovzduší se v době krize v Česku zvýšila.