Kdyby to člověk neviděl na vlastní oči, tak neuvěří. V severní Itálii na sklonku července spadla kroupa o průměru devatenáct centimetrů. Podle Evropské laboratoře pro výzkum silných bouří je největší, jaká kdy byla v Evropě zaznamenána. Předchozí rekord šestnáct centimetrů byl přitom evidován jen týden předtím. Také v Itálii. Není tedy vyloučeno, že se co nevidět dočkáme ještě většího cvalíka. Ostatně ke světovému rekordu – kroupě o průměru 20,3 centimetru z americké Jižní Dakoty – to už není tak daleko.
Pojďme ale dál. Španělský Institut mořských věd zase informoval o tom, že Středozemní moře dosáhlo na konci prvního prázdninového měsíce nejvyšší zaznamenané denní teploty. Nový rekord takzvané mediánové denní teploty na hladině má nyní hodnotu 28,71 stupně Celsia. Předchozí rekord z konce srpna 2003 činil 28,25 stupně. A to mezi italským ostrovem Sicílie a městem Neapol byly údajně zaznamenány teploty dokonce nad třicet stupňů.
Možná, že starý kontinent za pár let dožene Ameriku: v zátoce u jižního pobřeží Floridy stoupla teplota podle dat meteorologické bóje zhruba na 38,4 stupně.
Úprk turistů z Rhodu
Pak tu je ještě silná vlna veder, která v červenci zasáhla jižní Evropu a při níž už rtuť v teploměrech ani neměla kam stoupat. Hodnoty nad čtyřicítkou nebyly vůbec neobvyklé, a některá města si do svých kronik dokonce zapsala rekordní teploty. Ostatně také v Česku jsme si v červenci zažili pořádné tropické počasí.
S vedry a suchem souvisejí také lesní požáry, které sice ve Středomoří patří k létu stejně jako davy turistů, ale tentokrát se plameny nebývale rozšířily – dokonce i do oblíbených letovisek. Takže například na ostrově Rhodos musela řecká vláda zorganizovat největší evakuaci lidí v historii země. Jak to na některých místech vypadalo, jsme všichni slyšeli od českých turistů, kteří tento nepříjemný zážitek absolvovali na vlastní kůži. Plameny ale zachvátily i jiná místa v Řecku nebo Chorvatsku.
Neměli bychom zapomenout ani na katastrofální povodně na severovýchodě Itálie, které mají dokonce na svědomí několik lidských životů. Odehrály se sice „už“ v květnu, ale můžeme je zahrnout do událostí letošního léta, které je z hydrometeorologického pohledu poněkud divoké.
Na dovolenou na sever
Samozřejmě se může stát, že léto 2024 bude nepoměrně klidnější. Že v žádném městě nepadne žádný teplotní rekord, že Středozemní moře bude sice hezky teplé, ale nikoli přehřáté a že lesní požáry zůstanou pod kontrolou. Ovšem už za pár let může být opět nedobře: vlny veder, sucho, záplavy, tornáda, krupobití…
Stačí si prolistovat výzkum, který vedl Ondřej Lhotka z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Z něj totiž vyplývá, že změny klimatu způsobují častější, intenzivnější a delší vlny veder. A zatímco dříve se extrémně silná vedra opakovala zhruba jednou za půlstoletí, v současnosti mohou nastat v průměru jednou za pět let. Ostatně z deseti největších vln veder na starém kontinentu od roku 1950 jich sedm připadá na posledních dvacet let.
Někteří klimatologové zase mluví o tom, že extrémně vysoké teploty očekávali až v roce 2030, a nikoli už nyní. Další upozorňují, že kvůli globální změně klimatu budeme raději jezdit na dovolenou na sever, protože ve Středomoří bude přes léto k nevydržení.
Je lepší být připravený na horší scénář a být příjemně překvapen než naopak.
