V hlavním městě se povolební vyjednávání o magistrátní koalici opět po čtyřech letech vede bez sociální demokracie. Stejně jako v roce 2018 se kdysi nejsilnější strana v zemi do pražského zastupitelstva neprobojovala.

Když v komunálních volbách před čtyřmi lety ČSSD propadla, bylo to poprvé od roku 1990, co bylo pražské zastupitelstvo bez sociálních demokratů – a noviny toho byly plné. Teď už to nikoho příliš nevzrušuje a spíš se to bere jako standard.

Zastupitelstvo hlavního města Prahy je přitom pro politické strany důležitou metou. Není to jen otázka prestiže, ale také faktického vlivu. O Praze se často hovoří jako o dalším ministerstvu, čemuž ostatně odpovídá rozpočet metropole, který letos přesáhl devadesát miliard korun.

ČSSD v hlavním městě nepomohlo ani spojení se Zelenými a dalšími menšími sdruženími pod společným názvem Solidarita a nasazení někdejší ombudsmanky Anny Šabatové do čela kandidátky. Volební čísla spíše ukazují opak: zatímco před čtyřmi lety dostala sociální demokracie 727 826 hlasů (2,87 procenta platných hlasů), letos to bylo jen 475 968 hlasů (2,01 procenta). I když je pravda, že volit letos přišlo o něco méně lidí: v roce 2018 byla v Praze volební účast 46,44 procenta, letos to bylo 43,91 procenta.

Sociální demokracie ale vyklidila pozice i v dalších městech a obcích. Podle údajů Českého statistického úřadu získala strana před čtyřmi lety 1882 zastupitelských křesel, letos pouze 517. Předseda Michal Šmarda sice argumentuje, že je tento výsledek zkreslený tím, že sociální demokraté někde kandidovali v koalicích, i tak ale ČSSD přišla o stovky zastupitelů.

Ostatně i dlouholetý starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda kandidoval už podruhé pod hlavičkou sdružení Lepší Nové Město. A zvítězil, když toto hnutí dostalo bezmála třicet procent hlasů, v absolutních číslech to bylo 24 348 hlasů. Nutno ovšem podotknout, že před čtyřmi lety obdrželo Lepší Nové Město o více než devět tisíc hlasů více, což představovalo 38 procent odevzdaných hlasů.