Na začátku bylo pozorování bakterií spály, které se dokážou při proniknutí do těla skrýt v látce, která je mu vlastní. Než tělo pozná hrozbu, bakterie se rozmnoží a mají náskok před imunitním systémem. Tou látkou, kterou se spála kryje, je kyselina hyaluronová. České Contipro biochemika Vladimíra Velebného je jednou z firem, které se na výzkum kyseliny vrhly a vědí, že místo spály se s kyselinou do těla dají dostat i léky, které by tělo jinak těžko přijímalo. Vedle kosmetického byznysu, kde se kyselina také uplatnila, se tak otevírá nová možnost jejího uplatnění a východočeská firma se trendu chytla. Do jejího rozletu ale vstoupila pandemie koronaviru.

Při vyhlašování soutěže Podnikatel roku jste před pár lety popisoval své dobrodružné začátky. Jak na tu dobu dnes vzpomínáte?

Když jsme začali s kyselinou hyaluronovou, vytvořili jsme si po Evropě síť. Pak jsme ale nestíhali vyrábět a potřebovali zvýšit kapacitu. Pro banky jsme neměli čím ručit, a tak se hledala cesta přes tehdejší Chemapol. A když se Chemapol pak pokládal, museli jsme ty dodavatele zase stáhnout zpátky na sebe. No a to byla naše legendární cesta zeleným favoritem po Evropě. Jeli jsme Rakousko, Švýcarsko, Itálii, Francii, Benelux, Německo a zpátky. To celé za týden a povedlo se.

Jaký má pandemie vliv na chod vaší firmy? Za rok 2019 jste měli tržby 867 milionů, jak na tom budete za rok 2020?

Pokud vím, bude pokles kolem jednoho procenta. Hodně nám klesl segment kosmetiky, ale ty ostatní to vyrovnaly.

Proč lidé nekupují v pandemii kosmetiku?

Velcí výrobci nám říkali, že je to kvůli zavřeným letištím. Nám se to zdálo jako málo pravděpodobné, ale je to tak. V kosmetických surovinách právě letiště zapříčinila kolem 25 procent poklesu.

Když se vás zeptám jako odborníka, jako biochemika. Jak se na tu naplněnou hrozbu pandemie díváte?

V této oblasti nejsem specialista. Když se na to ale dívám a vím, že se dá vir využít k tomu, aby se jeho pomocí léčilo, protože umí zabít určité buňky v organismu, tak to je ohromná zbraň. Ten vir vás poznamená. Zabuduje se do vašeho genomu a čeká na vhodný impulz. To je příklad třeba pásového oparu. Nebo naopak. Jsou nemoci, které jsou viry způsobené, třeba některé druhy rakoviny jsou pravděpodobně virového původu. Vir je tady spouštěčem. Znovu říkám, nejsem odborník, ale podle mého soudu je to nebezpečí, které nelze podceňovat. Může to mít závažnější dopad na lidstvo, než jsme si dosud mysleli.

Takže se dá říct, že ještě přesně nevíme, co v dlouhodobém horizontu bude takový zásah pro lidstvo znamenat?

To nevíme ani to nedokážeme odhadnout. Protože pořádně nevíme, jestli se vir zabuduje do buňky. Nevíme také, jaký spouštěcí signál se musí objevit, aby se vir začal projevovat a tu buňku zničil, rozmnožil se a napadl další buňky. Teď se třeba ukazuje, že u dětí se v souvislosti s covidem objevují zánětlivá onemocnění, aniž by byly bezprostředně nemocné. To je přesně ono. Tam někde vir byl, stačil impulz a rozjelo se něco, co teď musíme řešit.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.