Pro Kyjev se jedná o velké politické vítězství. Konečně Zelenskyj a jeho vláda donutili západní spojence, aby souhlasili s poskytnutím amerických stíhaček. Nejprve musel Bílý dům souhlasit s tím, že Nizozemsko a Dánsko poskytnou své stíhačky, které už nepotřebují. První kusy strojů by mohl Kyjev očekávat na přelomu roku. Celkem by od obou zemí mohl dostat až 61 strojů, až budou vycvičeni piloti i další pozemní personál.

Pro ukrajinské letectvo to znamená velkou modernizaci, protože má ve své výzbroji migy a suchoje ještě z doby Sovětského svazu. Uvádí se, že na začátku konfliktu měla Ukrajina 130 stíhacích letadel, ne všechna ale byla bojeschopná. Navíc podle nezávislých odhadů už ztratila asi čtyřicet procent z nich. K tomu je ale třeba připočíst několik desítek stíhaček MiG-29 ze Slovenska a Polska. 

Každopádně více než šedesát amerických strojů – možná i více, pokud se připojí další země – by zásadně zlepšilo ochranu ukrajinského nebe a civilních i vojenských cílů. Ukrajina má dostat modernizované stroje F-16 ve verzi Mid-Life Update (MLU), což je modernizace, ke které došlo před 25 lety.

Komunikace stíhaček s dalšími zbraněmi zemí NATO

To znamená, že to ukrajinským stíhačkám umožní komunikovat s dalšími zbraňovými systémy zemí NATO včetně výměny informací s letadly AWACS (letoun včasné výstrahy a řízení), s dalšími stíhačkami a radary protivzdušné obrany, případně s protivzdušným systémem Patriot. 

Americké stroje dokážou účinněji zasahovat vůči ruským řízeným střelám a lépe bránit vzdušný prostor než stárnoucí letadla MiG-29, Su-27 a Su-24. Navíc používají rakety vzduch–vzduch nebo vzduch–země, které využívají Spojené státy a jejich spojenci. 

Jak upozornil americký stíhací pilot Christopher Stewart, který píše pro Kyiv Post a na amerických F-16 nalétal tisíce hodin, americké stíhačky výrazně zlepší i možnosti nově vycvičených mechanizovaných brigád, aby mohly ve větším množství útočit proti ruským okupantům. Nyní ukrajinská armáda upravila taktiku tak, aby útočily jen menší jednotky pěchoty a docházelo k co nejmenším ztrátám.

I proto náčelník generálního štábu ukrajinské armády Valerij Zalužnyj dlouhodobě žádal západní spojence o americké stíhačky. Nyní má ukrajinské letectvo v průměru jen desítku bojových vzletů denně, což je pro velkou ofenzivu málo. 

Symbolický význam

Dodávka stíhaček má ale i symbolický a psychologický význam. Západ byl některými vojenskými analytiky obviňován, že rozsah vojenské pomoci dokáže ruskou armádu vyčerpat, nikoli porazit. 

Americký prezident Joe Biden se dlouhé měsíce zdráhal dát zelenou pro tyto dodávky, protože se obával eskalace konfliktu. Souhlas s posláním stíhaček obráncům země znamená velkou morální vzpruhu pro ukrajinské jednotky, naopak v ruských řadách může způsobit paniku.

Každopádně musí Ukrajina překonat řadu překážek, než bude moci stíhačky efektivně využívat. Kromě výcviku pilotů – první se mají cvičit v Dánsku a výcvik se odhaduje na šest měsíců – je potřeba vycvičit i pozemní personál a vybudovat potřebnou leteckou infrastrukturu. Celý proces výcviku a předání šesti desítek strojů může trvat i dva roky.

Jen pro šedesát stíhaček je potřeba vyškolit osm stovek dalšího pozemního personálu. Navíc současné kapacity pro opravy leteckých strojů jsou ve válkou zničené zemi minimální. Nejpravděpodobnější variantou je, že letadla budou opravována mimo území Ukrajiny, v Rumunsku a Polsku. 

Kreml už samozřejmě pohrozil Nizozemsku i Dánsku, že dodávkou stíhaček eskaluje konflikt na Ukrajině. Nicméně totéž tvrdila Moskva už při prvních dodávkách západních těžkých zbraní, jako byly samohybné houfnice, obrněná vozidla, tanky nebo americký mobilní raketový systém protivzdušné obrany Patriot.