Osm z deseti (79 procent) motoristů zažilo agresivní chování na silnici nebo tzv. road rage, přičemž více než třetina (34 procent) to zažívá několikrát do měsíce. Agresivní chování na silnici se v „hitparádě“ největších nebezpečí umístilo na druhém místě hned po nepozorném řízení. Téměř polovina řidičů se v provozu cítí nervózní (45 procent) nebo naštvaní (44 procent), zatímco jiní popisují pocity hrůzy (34 procent) nebo zuřivosti (26 procent) při konfrontaci s touto agresí. Vyplývá to z průzkumu americké společnosti Nextbase, která se zabývá vývojem a prodejem palubních kamer.
Psychické dopady na ty, kteří jsou cílem agresivního chování, jsou značné. Nejen v USA se tak nyní pozornost upíná ke konci léta, kdy je provoz na silnicích extrémní. A nervozita všech stoupá.
„Den práce“ je v USA známý jako neoficiální konec léta a pro mnoho lidí je to poslední šance vyrazit na letní dovolenou, než je škola a práce vrátí zpět do reality. Ale s očekávaným rekordním počtem cest během nadcházejícího prázdninového víkendu se řidiči budou muset vyzbrojit extra dávkou trpělivosti.
„Jak se blíží Den práce – čas, kdy miliony Američanů vyrážejí na silnice na prázdninové cesty – agresivní chování na silnici se stává ještě naléhavějším problémem,“ řekl Bryn Brooker, vedoucí oddělení bezpečnosti silničního provozu ve společnosti Nextbase. „Zvýšený provoz, delší jízdy a zvýšená úroveň stresu činí řidiče náchylnějšími k agresi a nevinné rodiny zranitelnějšími. Palubní kamera slouží jako nezávislý svědek událostí, ale může také působit jako odstrašující prostředek pro potenciálního agresora, když si uvědomí, že jeho činy jsou nahrávány,“ dodal.
Web prnewswire.com zároveň připomíná, jak podobným incidentům předcházet, případně jak se během nich zachovat. Nabízí je zkušený policista, seržant Chris Palaganas, veterán s 16 lety zkušeností ze služby. Radí, aby cestující v žádném případě nevystupovali z auta: „Nikdy nevíte, v jakém psychickém rozpoložení je druhá osoba, a nemáte tušení, zda je ozbrojená nebo má sklony k násilí. Raději zůstaňte v autě, zhodnoťte situaci a v případě potřeby zavolejte policii.“
Pokud to nejde, měl by se člověk přesunou na bezpečné místo: „Pokud se cítíte v nebezpečí, jeďte na dobře osvětlené, frekventované místo, jako je policejní stanice nebo hasičská stanice.“ Zároveň je dobré vše si zaznamenat, nejlépe na video, a mít i nahraný zvuk. „Mějte spolehlivou palubní kameru, která zachytává kvalitní záznam, a poskytujte jasný slovní komentář, abyste vše dokumentovali.“
Jednou z posledních rad zkušeného policisty je deeskalovat situaci: „Pokud vás agresor osloví, ukažte na palubní kameru a jasně – klidně, bez přilévání oleje do ohně – dejte najevo, že jsou nahráváni.“ Zde se nabízí otázka, zda by to skutečně napomohlo k uklidnění situace, pokud by agresor zjistil, že jeho nebezpečné divadlo je již natočené.
S palubními kamerami tak získávají řidiči nejen záznam událostí, ale také dobrý bezpečnostní nástroj, který jim může v odvrácení hrozby pomoci.