Co čeká energetiku v roce 2023: biliony do jádra, modulární reaktory a jaderná fúze
Nejen válka na Ukrajině postavila jadernou energetiku před velké výzvy, jejichž řešení ovlivní i dění v Česku
Pokud si chce Česko chce udržet svou nezávislost ve výrobě elektřiny i v dalších letech, moc možností nemá. Respektive má jen jednu, kombinaci jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů. Shoduje se na tom většina odborníků oslovených týdeníkem Hrot. Ostatně jejich názor sdílí i současná vláda, mimo jiné premiér Petr Fiala. Ten nedávno na Evropském jaderném fóru prohlásil, že odolný energetický systém se v evropských podmínkách nemůže obejít bez stabilního nízkoemisního zdroje, a tím je jádro. „Evropa si nemůže dovolit být v energetice závislá na třetích stranách,“ konstatoval předseda vlády na zmíněném fóru.
I kvůli současné energetické krizi, kterou vyvolalo především napadení Ukrajiny putinovskými hordami, začíná po letech jádro nabývat na důležitosti takřka v celé Evropě. Odhady hovoří o tom, že pro zachování současné kapacity jaderných zdrojů v Evropské unii v následujících dekádách budou zapotřebí investice dosahující v přepočtu až jedenácti bilionů korun.
Týdeník Hrot i s ohledem na výše uvedené číslo vybral nejdůležitější události v jaderné energetice v letošním roce, které ovlivní i dění v Česku.
Tendr na Dukovany
Francouzská firma EdF, jihokorejská KHNP a severoamerický Westinghouse podaly nabídky na výstavbu nového bloku v areálu jaderné elektrárny Dukovany. Předložené nabídky ale nebudou sloužit pro samotný výběr dodavatele. Organizátor tendru, společnost Elektrárna Dukovany II ze Skupiny ČEZ, je využije jako podklad pro vyjasnění technických a komerčních parametrů. Hodnocení předložených nabídek probíhá za velmi ostražitých bezpečnostních podmínek. Členové komise je mohou číst jen ve třech vyhrazených místnostech, kam mají povolen vstup pouze na speciálně udělenou kartu. Do vyčleněných prostor si nesmějí přinést mobilní telefony ani žádnou jinou elektroniku. Nabídky si navíc mohou studovat jen na počítačích, které nejsou připojeny k internetu, a nesmějí si pořizovat žádné poznámky.
Finální nabídky zájemci předloží do konce září příštího roku. Poté je vyhodnotí společnost Elektrárna Dukovany II, která patří do Skupiny ČEZ. Uvedená firma pak sepíše hodnoticí zprávu, kterou předloží ke schválení vládě. V té již bude uveden možný vítěz tendru. „Předpokládáme, že smlouvy budou finalizovány v roce 2024,“ říká ředitel divize nová energetika ČEZ Tomáš Pleskač.
Investice do nového dukovanského reaktoru je odhadována zhruba na 160 miliard korun (v cenách z roku 2020) a má být vůbec nejvyšší v novodobé historii České republiky. Definitivní výše nákladů bude známa až po skončení tendru. Samotná stavba by měla začít v roce 2029. O sedm let později by měl být nový reaktor ve zkušebním provozu.
Modulární reaktory
Jen velké jaderné bloky ale českou energetiku nespasí. Součástí plánů na energetickou soběstačnost Česka jsou také malé modulární reaktory. Z jejich produkce lze mimo jiné pokrýt spotřebu elektřiny krajských měst nebo velkých průmyslových aglomerací. Jejich provozovatelem by měla být v tuzemsku především společnost ČEZ. Polostátní firma již v této souvislosti vyčlenila speciální prostor v areálu jaderné elektrárny Temelín, kde by v budoucnu mohl vyrůst první malý modulární reaktor.
Profimedia.cz
Firma se navíc s ohledem na aktuální krizi v evropské energetice snaží projekt výstavby modulárních reaktorů zrychlit. Společně s dceřinou společností ÚJV Řež podepsala s Jihočeským krajem smlouvu o vzniku South Bohemia Nuclear Park (Jihočeského jaderného parku). Společná firma má za cíl výrazně urychlit první pilotní projekt. „Je to nejlepší možný prostor pro pilotní projekt,“ komentuje uzavření dohody šéf ČEZ Daniel Beneš.
ČEZ již také podepsal dohodu o spolupráci s několika firmami, které se vývojem modulárních reaktorů zabývají, mimo jiné s americkou společností NuScale a firmou GE Hitachi. Na vývoji zařízení pracuje i dceřiná firma ČEZ – společnost ÚJV Řež. S prvním komerčním nasazením modulárního reaktoru v Česku se počítá do deseti let.
O poznání dál jsou s budováním malých modulárních reaktorů v Kanadě. Firma SaskPower uzavřela se společností GE Hitachi Nuclear Energy dohodu o dodávce prvního modulárního reaktoru pro tamní provincii Saskatchewan. Její zařízení s komerčním názvem BWRX-300 by dle původních plánů mělo začít dodávat elektřinu do rozvodné sítě již v roce 2028. Pokud se zařízení osvědčí a obdrží všechny potřebné licence, chce SaskPower začít s budováním dalších reaktorů po celé Kanadě.
Taxonomie
Na první pohled možná trochu nenápadná, ale v reálu velmi důležitá věc pro rozvoj jaderné energetiky v Česku – taxonomie. Evropský parlament letos v červenci podpořil dočasné zařazení jádra a plynu mezi zelené investice. Cílem takového zařazení je přesvědčit investory, že se do jádra vyplatí vložit peníze. Především banky totiž v posledních letech odmítají investovat do energetických projektů, které lze označit za „špinavé zdroje“, tedy ty, které během svého provozu produkují škodlivé látky a znečišťují životní prostředí. Sem lze zařadit zejména stavbu nových uhelných elektráren.
Zařadit dočasně jádro a zemní plyn mezi zelené zdroje navrhla Evropská komise již letos v únoru. Brusel tak vyhověl požadavkům poměrně velké skupiny unijních členů, mimo jiné Francie, Polska nebo České republiky.
Nejen Olkiluoto
Píše se 12. březen roku 2022 a třetí reaktor finské elektrárny Olkiluoto je připojen k síti a oficiálně zahajuje komerční provoz. Takřka s dvanáctiletým zpožděním a ztrojnásobením původně odhadovaných nákladů na stavbu. Dodavatel stavby, francouzská Areva, si tak může oddechnout, alespoň prozatím. Po dlouhých čtrnácti letech je to první jaderná elektrárna, která byla zprovozněna v Evropě.
Právě případ neustálými potížemi provázené stavby Olkiluota 3 budil mírnou nervozitu v zemích, které plánovaly výstavbu nových jaderných bloků. Nakonec se vše podařilo a s přispěním již zmiňované energetické krize způsobené ruským útokem na Ukrajinu řada evropských států rozhodla o posílení svých jaderných zdrojů. Mimo jiné domovská země Arevy, Francie. Největší evropská jaderná velmoc plánuje do poloviny století postavit čtrnáct nových bloků. Navzdory některým těžkostem, které jejich budování doprovázejí, chce jejich počet ještě rozšířit. Francouzská energetická společnost EdF oznámila plán na stavbu dalších dvou bloků EPR2 v lokalitě stávající elektrárny Penly.
Francie ani Česko nejsou jediné evropské země, které plánují posílení své jaderné energetiky. Třeba Nizozemsko chce do roku 2035 postavit dvě nové jaderné elektrárny, které budou dodávat až třináct procent produkce elektřiny v zemi. Pomoci mají k tomu, aby země byla do roku 2040 uhlíkově neutrální. Dvě „jaderky“ chce postavit i Turecko.
Velké věci se budou dít v dalších letech v Polsku. Země se letos dohodla s americkým Westinghousem, že jí postaví první jadernou elektrárnu. Vicepremiér Jacek Sasin také letos na návštěvě Jižní Koreje podepsal memorandum o stavbě jaderného bloku s tamní firmou KHNP. A do toho se spekuluje, že by v rámci zachování dobrých vztahů měla další novou jadernou elektrárnu postavit i francouzská Areva. Celkem chtějí Poláci postavit šest jaderných bloků.
Jaderná fúze
Svatý energetický grál je tu. Zapomeňte na všechno, co se psalo výše v textu. Budoucností je jaderná fúze. Díky vědcům kalifornského ústavu Lawrence Livermore National Laboratory je k ní lidstvo zase o poznání blíže. Co se vlastně stalo? Americkým vědcům se poprvé v historii podařila jaderná fúze, tedy sloučení jader atomů, při kterém se uvolnilo větší množství energie, než kolik bylo do sloučení „investováno“. Vzniklo sice tolik energie, že se z ní dá stěží uvařit trochu čaje, konkrétné 2,5 megajoulu, důležité ale je, že je to o dvacet procent více energie, než kolik bylo spotřebováno při fúzi samotné.
Jen pro vysvětlení. Jaderná fúze napodobuje procesy uvolňování energie, ke kterým dochází ve Slunci a dalších hvězdách. Zatímco lidstvo aktuálně získává energii štěpením jádra v atomových elektrárnách, při fúzi se uvolňují (zatím ve hvězdách) při extrémně vysokých teplotách obrovská kvanta energie jejich spojováním.
O tom, o jak důležitý jde objev, svědčí vyjádření americké ministryně energetiky Jennifer Granholmové, kterou citovala agentura AP: „Jde o průlomový úspěch pro vědce a zaměstnance národní laboratoře, kteří zasvětili své kariéry tomu, aby se jaderná fúze stala realitou. Tento milník nepochybně podnítí další objevy.“
I z toho je zřejmé, že lidstvo je o velký krok vpřed k takřka neomezenému a ekologickému zdroji energie, kterým jaderná fúze je. Cesta to ale bude ještě dlouhá, minimálně několik desítek let. Ještě než se tento zdroj dostane do komerčního použití, je nutné mimo jiné vybádat, jak fúzi udělat v mnohem větším měřítku a mnohem levněji.
11 bil. Kč bude zapotřebí pro zachování současné kapacity jaderných zdrojů v Evropské unii.