Dlouhodobý úbytek ptáků a netopýrů může mít vážné dopady na životní prostředí a fungování lesů.
Hmyzožravci včetně ptactva mají v přírodě prakticky nezastupitelnou úlohu v lesních ekosystémech. Ukázal to unikátní výzkum badatelského týmu v čele s Kateřinou Sam z Biologického centra Akademie věd ČR a Jihočeské univerzity, který v rámci rozsáhlé experimentální studie v pralesích na Papui Nové Guineji zjišťoval fungování potravních sítí mezi hmyzem, ptáky a netopýry.
Výsledky ukázaly, že dlouhodobý úbytek ptáků a netopýrů může mít vážné dopady na životní prostředí a fungování lesů. Závěry jsou důležité zejména pro ty oblasti světa, kde se masivně těží dřevo, což vede také k velkému úbytku ptactva.
Unikátní výzkum prováděli vědci na osmi vytipovaných místech ve dvou půlročních cyklech. Zjišťovali, co se stane, když zmizí hmyzožraví živočichové – právě ptáci a netopýři, ale také mravenci. Aby zabránili přístupu hmyzožravců, obehnali stovky stromů sítěmi a klecemi.
„Když jsme odstranili ptáky a netopýry, množství hmyzu vzrostlo průměrně o neuvěřitelných čtyřicet až šedesát procent za pouhých šest měsíců! Na některých místech to bylo dokonce až o devadesát procent hmyzu víc. To může mít dlouhodobě obrovský dopad na celý lesní ekosystém,“ uvedla Elise Sivault z výzkumného týmu.
Experiment se odehrával v různých nadmořských výškách, na enormní nárůst počtu hmyzu to ale nemělo vliv. „Netopýři byli nejaktivnějšími predátory v nížinách a pak nečekaně i ve výšce 2700 metrů nad mořem. Oproti tomu ptáci byli nejpočetnější ve středních výškách kolem 1700 a 2200 metrů nad mořem,“ sdělila Elise Sivault.
Statistické analýzy dále potvrdily, že na množství uloveného hmyzu má vliv spíše počet hmyzožravých ptáků než to, kolik druhů v dané lokalitě žije. Dalším výsledkem studie je to, že nepřítomnost ptáků či netopýrů má zásadní vliv na velikost hmyzu.
„Hmyz sebraný z kontrolních stromků, ke kterým měli predátoři přístup, byl výrazně menší než ten ze stromků, ke kterým se predátoři dostat nemohli. Hmyz větší než 2,2 centimetru přežíval výhradně pod ochrannou klecí,“ uvedl další člen týmu Leonardo Ré Jorge.
Neobvyklý experiment ukázal, že dlouhodobá nerovnováha mezi létajícími predátory a býložravým hmyzem může mít fatální dopady zejména na produkci semen a obnovu lesa kvůli zvýšenému poškození od hmyzu. Podle vědců to není potenciální problém pouze v tropických oblastech, ale také v české přírodě.