"Inflace se od začátku roku pohybuje poblíž našeho dvouprocentního cíle, v zemi tak přetrvává cenová stabilita. Boj s inflací ale nekončí. V dlouhodobém pohledu zůstává nastavení měnové politiky přísné," uvedl guvernér ČNB Aleš Michl. Proces snižování sazeb tak podle něj může být kdykoliv zastaven nebo přerušen. Česká ekonomika oživuje, ale pouze pozvolně, a nadále je pod svým potenciálem, dodal k ekonomické situaci ČR.

Argumentem ke snížení sazeb o půl bodu bylo podle Michla vyhodnocení výhledu inflace jako méně rizikového. "Naprostá většina rady se shodla na tom, že je potřeba opatrnost, inflace je stále nad naším inflačním cílem, jádrová inflace je zvýšená. Problémem je stále setrvačnost inflace ve službách," podotkl. Změny nálady na finančních trzích podle něj ČNB neovlivnily. "Nemáme žádný závazek, co uděláme příště, jaká bude sazba na konci roku. Rozhodneme se podle vyhodnocení nové prognózy a nových dat. Všechny možnosti si necháváme otevřené," poznamenal.

Pro rozhodnutí bankovní rady České národní banky (ČNB) o snížení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta hlasovalo šest jejích členů. Jeden byl pro pokles sazeb o půl bodu na čtyři procenta. Rada zároveň potvrdila své odhodlání pokračovat v přísné měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě pohybovala poblíž dvouprocentního cíle centrální banky, vyplývá z prohlášení ČNB.

"Snížení repo sazby ČNB o čtvrt procentního bodu přišlo v souladu s očekáváním finančního trhu, neboť podporu pro takový krok naznačilo v uplynulých týdnech několik členů bankovní rady," uvedl analytik Generali Investments Radomír Jáč.

Inflace sice v červenci a srpnu mírně překonala očekávání ČNB, proti tomu podle něj ale naopak stojí řada faktorů, které na českou ekonomiku působí protiinflačně. Trh nyní bude vyčkávat na tiskovou konferenci rady, kde bude zveřejněno jak skóre dnešního hlasování o snížení sazeb, tak její názor na situaci v české ekonomice a na výhled úrokových sazeb, dodal.

ČNB využila prostoru ke snížení sazeb, který vytvořila letos výrazně nižší inflace, upozornil analytik Banky Creditas Petr Dufek. Aktuálně je inflace blízko dvouprocentního cíle a zatím podle něj nic nenasvědčuje tomu, že by se u tohoto cíle neměla pohybovat i v příštím roce. Zároveň ČNB dala najevo, že nehodlá se snižováním sazeb zbytečně pospíchat, zvlášť ve světle negativních inflačních tendencí ve službách, podotkl.

"Další snížení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu je v prostředí zatím velmi ospalého růstu ekonomiky a stabilní inflace kolem inflačního cíle logickým krokem centrální banky, byť z pohledu podnikatelského sektoru možná příliš opatrným," míní Daniel Janeček ze strategického poradenství PwC ČR. Na trhu totiž zatím vidí jen pomalý návrat českých firem k jejich předcovidovému investičnímu apetitu, a to kvůli stále velmi vysokým úrokovým sazbám. Do konce roku očekává další uvolňování měnové politiky, které díky rychlejšímu tempu zlevňování úvěrů přispěje k vyšší investiční aktivitě firem.

Stav ekonomiky i setrvání inflace uvnitř tolerančního pásma dvouprocentního cíle bude podle analytika Komerční banky Jaromíra Gece vyvolávat tlak na další pokles úrokových sazeb. Na zbylých dvou zasedáních v tomto roce očekává snížení úrokových sazeb opět o čtvrt bodu. Základní repo sazba by tak na konci roku měla dosáhnout 3,75 procenta. "Měnová politika tak pravděpodobně bude přísnější, než by bylo potřeba," poznamenal.

Vedle základní úrokové sazby snížila bankovní rada ve stejném rozsahu i lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, je nově 5,25 procenta. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, klesla na 3,25 procenta.

Uvolňování měnové politiky zahájila ČNB loni v prosinci, kdy v prvním kroku snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Předtím byly sazby rok a půl v neměnné výši sedmi procent. Letos v únoru ČNB snižování sazeb zrychlila, když sáhla k poklesu o půl procentního bodu, stejný krok následně třikrát zopakovala. V srpnu ČNB uvolňování měnové politiky zpomalila, když se vrátila k úpravám sazby o čtvrt procentního bodu.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.