Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Peking vystavuje provincie, jež považuje za separatistickou hrozbu komunistické moci, novému druhu šikany.
Čínské úřady shromažďují vzorky DNA po celém Tibetu, včetně vzorků dětí z mateřských škol bez zjevného souhlasu jejich rodičů, uvedla nezisková společnost Human Rights Watch. Podle jejího prohlášení existují nové důkazy o systematickém shromažďování DNA celé populace Tibetu. Oficiálně přitom jde o „odhalování zločinu“.
„Veřejnost nezná nic, co by naznačovalo, že by lidé mohli odmítnout na sběru dat DNA účast nebo že by policie měla podezření na trestné jednání, které by shromažďování odůvodňovalo,“ tvrdí HRW, podle níž takový sběr dat „nelze odůvodnit jako nezbytný nebo přiměřený“, a představuje tudíž hrubé porušení lidských práv.
Sběr vzorků DNA měl začít v roce 2019, kdy čínská policie rozjela akci s názvem Tři velké věci (prohlídka, vyšetřování a mediace). Kampaň má za cíl posílit na místní úrovni již tak intenzivní čínský systém úředního (především policejního) dohledu nad obyvatelstvem (Social Credit System). Peking má v tomto smyslu zájem především o dvě uvedené provincie, jež považuje za separatistickou hrozbu komunistické moci. V roce 2019 také centrální vláda zadala v obou provinciích výběrová řízení na vybudování místních databází DNA.
HRW identifikovala sběrné akce ve čtrnácti různých lokalitách v každém regionu na úrovni prefektury v Tibetské autonomní oblasti. Další takové akce měly proběhnout od roku 2019 v tibetských oblastech mimo TAR a v provincii Sin-ťiang. Neziskovka, o jejíž zprávě informoval britský deník The Guardian, se odvolává na veřejně dostupné publikace policie a na čínské státní sdělovací prostředky.
Kampaň nefunguje ve všech lokalitách stejně. Některých vesnic se prakticky nedotkla, v jiných měli policisté odebírat vzorky od všech obyvatel od pěti let, jinde od všech mužských obyvatel včetně batolat.
Tibet je pod čínskou nadvládou od roku 1949, kdy Peking území „osvobodil od teokratické nadvlády“, ptáte-li se oficiálních zdrojů – nebo je „začal okupovat“, jak to nazývají Tibeťané sami. Spolu s pohraničními provinciemi Sin-ťiang na východě země (někdejší Východní Turkestán) a Vnitřní Mongolsko patří k územím, jež Peking bedlivě sleduje v obavě ze separatismu. Jejich obyvatele, kteří na rozdíl od většiny Číňanů obvykle nejsou hanského etnického původu, vystavuje náboženské, kulturní a ekonomické šikaně.
Zpráva HRW zmiňuje okres Nyemo v širší Lhase, kde policisté během letošního jara shromáždili vzorky DNA od všech žáků mateřských škol. Jejich rodiče přitom ani nebyli vyšetřováni kvůli případné trestné činnosti, ani je nikdo nepožádal o souhlas. Policie sama však vydala prohlášení, že „okamžitě odstranila pochybnosti a obavy mas a získala podporu a pochopení zúčastněných osob“, když jim vysvětlila, že sběr vzorků je „nezbytný a důležitý“. Předpokládejme, že si Tibeťané oddychli.
Policejní kampaň v Tibetu navazuje na předcházející kampaň TAR, jež byla svým rozsahem podobná sbírkám DNA v Sin-ťiangu, které se zaměřovaly na jednotlivé obce plošně. V tom spočívá rozdíl oproti praxi běžné i jinde v Číně, například odebírání vzorků DNA všem propouštěným vězňům.
Zpráva HRW neuvádí celkový počet čerstvě sebraných vzorků. Naznačuje však, že se akcemi v Tibetu a Sin-ťiangu dává do pohybu myšlenka stará již přes dvacet let: národní databáze DNA byla založena již v roce 2000, ale dosud má vzorky „jen“ čtyřiceti milionů lidí, tedy necelých tří procent obyvatel Číny.
Tiskový mluvčí čínského ministerstva zahraničí pro záležitosti Tibetu odmítl dotazy ohledně sběru DNA pro britský deník komentovat.
