Z pohledu Středoevropana se může zdát, že se jedná o vzdálenou a nedůležitou věc. Kdesi v Himálaji, na hranici Tibetu (Čína jej fakticky okupuje od roku 1950) s Bhútánem probíhá neviditelná čínská expanze. Komunistický režim v odlehlém a špatně přístupném regionu buduje dopravní a vojenskou infrastrukturu na území chudého Bhútánu, který není schopen mocnému sousedovi odolávat.
Neviditelná expanze Číny, která je druhou největší ekonomikou světa, ale znepokojuje dalšího významného hráče v regionu, Indii. Největší demokracie světa loni v počtu obyvatel předstihla říši středu a velikostí ekonomiky poskočila už na páté místo, když překonala Francii i Spojené království. A do roku 2027 by měla přeskočit i Německo a Japonsko.
I proto je z globálního hlediska zásadní, co se v Bhútánu, který je ekonomicky zcela závislý na Indii, děje. Jak upozornil britský prestižní think-tank Chatham House, čínský režim vybudoval během několika posledních let v okrajových částech bhútánského království (například v údolí Bejul Khenpajong) masivní infrastrukturu se stovkami betonových staveb, vojenských stanovišť a administrativních center.
Toto takzvané „skryté údolí“ považují Bhútánci za posvátné. Komunistický čínský režim tak dále ničí významná místa buddhistické kultury nejen v Tibetu ale i v sousedním Bhútánu, zdůraznil americký časopis Foreign Policy.
Na nezákonnou expanzi Číny upozornil už v roce 2021 odborník na Tibet a čínsko-bhútánskou hranici Robert Barnett s tím, že od roku 2015 staví asijská velmoc na bhútánském území desítky kilometrů silnic, buduje vojenská zařízení a menší vodní elektrárny. Za poslední dva roky se tempo této nelegální výstavby zdvojnásobilo.
Komunistický režim v Pekingu tak porušuje dohodu s Bhútánem z roku 1998, že na sporném území bude udržovat status quo, dokud nedojde k finální dohodě o přesném vymezení hranice. Monarchie, v níž žije necelých 800 tisíc obyvatel, není schopna se čínské expanzi bránit. Jak zdůraznili analytici z Chatham House, pravděpodobně se bude muset vzdát části území, aby neriskovala konflikt mezi jadernými mocnostmi: Indií a Čínou.
Čína argumentuje tím, že sporná údolí jsou součástí Tibetské autonomní oblasti. Exiloví zástupci Tibetu takovou manipulaci odmítají s tím, že Čína jejich jménem provádí imperialistickou politiku na úkor sousedního státu. Bývalý exilový premiér Tibetu Lozang Sanggjä, který žije ve Spojených státech, zdůraznil, že čínští vojáci nemají právo v oblasti pobývat, protože samotný Tibet byl nezákonně napaden a je stále okupován. Zástupci Bhútánu se ale podle časopisu Foreign Policy snaží za každou cenu vyhnout „totální válce“ mezi Novým Dillím a Pekingem a na čínskou expanzi zřejmě nebudou reagovat.
