Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Náhlý zásah regulačních úřadů vyvolal mezi čínskými makléři paniku. Peking podrobil bezprecedentní kontrole kvantové fondy, které při obchodování využívají počítačové algoritmy.
Čínské hedgeové fondy se právě těšily na prázdninový odpočinek od tržních otřesů, když se minulý měsíc začaly dít věci. Zpočátku to vypadalo jako náhoda: jeden makléř nemohl zadat příkazy ke krátkému prodeji akcií. Jiný manažer najednou zjistil, že je od akciového trhu zcela odříznut.
Zástupci čínských regulátorů se začali zjevovat v kancelářích několika fondů a transakce osobně monitorovali. Jeden ze zaměstnanců takto postiženého fondu následně řekl agentuře Bloomberg, že tři takové seance chaotického obchodování „nám připadaly jako celý rok“.
Následovaly výjevy mimořádné i na poměry trhu, který se nikdy docela nevymanil z vlivu vládnoucí komunistické strany. V posledních týdnech byli čínští burzovní hráči svědky oficiálně nevyhlášeného, ale razantního zásahu, který si vzal na mušku obchodování řízené počítači – a zcela přepsal jeho pravidla.
Donedávna vzkvétající odvětví kvantového obchodování se stalo nejčerstvější obětí kampaně Pekingu, jenž si předsevzal, že zastaví výprodej akcií v hodnotě čtyř bilionů dolarů. Paradoxně právě takový způsob zostření dohledu může investory odehnat ještě důkladněji.
Jako první znamení toho, co mělo přijít, požádal 22. ledna čínský premiér Li Čchiang úřady, aby přijaly „razantnější“ opatření ke stabilizaci trhů, když se ceny na burze propadly na pětileté minimum. O dva týdny později Peking překvapivě odvolal šéfregulátora cenných papírů a nahradil ho byrokratickým veteránem, jemuž postoj vůči účastníkům trhu vynesl přezdívku „řezník makléřů“.
Přijatá opatření ceny akcií skutečně dočasně podpořila. Není však zjevné, jak daleko vláda Si Ťin-pchinga zajde, aby splnila krátkodobé cíle na úkor zachování iluze volného trhu. Právě tato iluze přitom v posledních letech přilákala od firem z Wall Street miliardy dolarů. Pro mezinárodní investory, kteří jsou vůči Číně stále skeptičtější, jsou náhlá omezení obchodování dalším důvodem, proč se držet dál.
Čína do tohoto měsíce zaznamenala rekordní šestiměsíční odliv prostředků z akciového trhu. Přímé zahraniční investice se v téže době propadly na třicetileté minimum poté, co bezprecedentní vládní zásahy utlumily růst v technologickém a realitním sektoru.
Hrozí tak, že Čína bude dále ztrácet ve srovnání se zeměmi, jako jsou Indie či Japonsko, které se těší prudkému nárůstu investic. Zejména japonský akciový trh se nadechuje k vzestupu – index tokijské burzy Nikkei minulý týden znovu dosáhl svého maxima z roku 1989.
„Těmito panickými kroky úřady riskují, že podkopou všechnu dobrou práci, již Číňané za posledních dvě desetiletí odvedli, aby získali přístup ke globálním kapitálovým fondům,“ řekl Bloombergu Gary Dugan, investiční ředitel společnosti Dalma Capital Management v Dubaji. Podle něj takové kroky přimějí „i ty nejzarytější investory“ k pochybnostem, zda se v Číně vyplatí riskovat.
Nová omezení jsou rozsáhlá. Kvantové fondy, které se při provádění obchodů spoléhají na počítačové algoritmy, budou podrobeny bezprecedentní kontrole a noví účastníci trhu budou muset své strategie před obchodováním nahlásit regulačním orgánům. Peking také rozšíří rozsah hlášení na zahraniční investory na burze v Hongkongu – to je další rána.
Čínský úřad pro dohled nad cennými papíry mezitím zřídil pracovní skupinu pro sledování krátkého prodeje (krátký prodej, short-selling neboli „shortování“) a podle zdrojů obeznámených se situací by mohl vydávat varování firmám, které na těchto sázkách vydělávají. Dokonce už prý přistoupil ke krajnímu kroku, když některým velkým institucionálním investorům zakázal prodávat více akcií, než kolik jich nakoupí během prvních a posledních 30 minut obchodování.
„Manažery zasáhla největší černá labuť v dějinách kvantového obchodování,“ napsala společnost Semimartingale Private Fund Management LP se sídlem v Šanghaji.
Zásah se je dalším ze série kroků, jejichž cílem je zastavit několikaletý propad akcií. K důvodům poklesu cen patří krize developerské scény, slabý hospodářský růst a přetrvávající napětí s ve vztazích se Spojenými státy. Podepsal se na něm i tvrdý postup vlády vůči několika významným sektorům – od internetu po vzdělávací platformy.
„Riziková prémie u čínských akcií se musí do budoucna zvýšit, protože některé instituce nebudou ochotny s tímto trhem obchodovat,“ řekl Arthur Budaghyan, hlavní stratég pro rozvíjející se trhy ve společnosti BCA Research. „Navíc to zesilují obavy z geopolitické situace, které při nákupu čínských akcií pociťuje mnoho zahraničních investorů.“
