Austrálie schválila plán na výstavbu obří solární farmy. Stát bude na severu země a vláda tvrdí, že to bude největší solární zóna na světě.
Austrálie schválila plán na výstavbu obří solární farmy. Stát bude na severu země a vláda tvrdí, že to bude největší solární zóna na světě.
Rozhodnutí německé vlády omezit kvůli rozpočtovým škrtům další vojenskou pomoc Ukrajině otřáslo akciemi evropských zbrojních firem.
Rozhodnutí německé vlády omezit kvůli rozpočtovým škrtům další vojenskou pomoc Ukrajině otřáslo akciemi evropských zbrojních firem.
Vapování je vedle nahřívaného tabáku a nikotinových sáčků další alternativou ke klasickým cigaretám. Způsob výroby této chemické bomby však musí šokovat i hodně otrlé jedince. Zaměstnanci továren hazardují se zdravím, možná i životem.
Vapování je vedle nahřívaného tabáku a nikotinových sáčků další alternativou ke klasickým cigaretám. Způsob výroby této chemické bomby však musí šokovat i hodně otrlé jedince. Zaměstnanci továren hazardují se zdravím, možná i životem.
Dosud vládla čínská věda světu kvantitou. Ze statistiky japonského institutu NISTEP ovšem plyne, že kvalita čínské vědy šla v posledních letech strmě nahoru.
Už v roce 2016 předstihla Čína Spojené státy a stala se lídrem v počtu publikovaných vědeckých článků. Kritici nejlidnatější zemi světa poté vyčítali, že ve vědě upřednostňuje kvantitu před kvalitou, čemuž napomáhala i – dnes postupně odbourávaná – politika odměňovat čínské vědce za publikování jakéhokoli článku bez ohledu na to, jaký je. Japonský Národní institut pro vědeckou a technologickou politiku (NISTEP) ovšem spočítal, že se Čína mimořádně zlepšila i na poli skutečně kvalitní vědy.
Řečený NISTEP nezahrnul do své statistiky všechny články, ale jen ty nejlepší z nejlepších – konkrétně jedno procento článků, které vědci ve svých pracích nejčastěji citují (těžko zpochybnitelná známka kvality), a vyšlo mu, že i v tomto ohledu už Čína nechala Spojené státy těsně za sebou.
Z jeho statistiky nejcitovanějších článků za roky 2018 až 2020 plyne, že na zástupce čínských vědeckých institucí připadá 27,2 procenta z nich, kdežto na jejich americké protějšky jen 24,9 procenta. Informoval o tom na svém webu časopis Science.
V rámci spravedlnosti je však třeba dodat, že Číňané zatím vítězí jen podle metodiky, kdy se kredit za sepsání článku poměrně dělí („fractional counting“) – pokud se například na sepsání citovaného článku podílely dvě německé a tři francouzské instituce, přičte se Německu čtyřicet procent zásluh, kdežto Francii šedesát procent. V případě, že se jednoduše sčítá jen to, na kolika nejcitovanějších článcích se – bez ohledu na početní zastoupení – podílely instituce z té které země, vítězí stále Američané.
O jednoznačné a nezpochybnitelné vítězství proto zatím nejde, ovšem o příslib, že se tak již brzy stane, nepochybně ano. Čínská věda šla v posledních letech razantně nahoru. Ještě na začátku století se tamní vědci pohybovali až ve druhé desítce podobných žebříčků, nyní se se Spojenými státy přetahují o první místo. USA vynakládají na výzkum vyšší finanční prostředky než Čína, ta je však předstihla například v počtu podaných patentových přihlášek.
