Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Dosud vládla čínská věda světu kvantitou. Ze statistiky japonského institutu NISTEP ovšem plyne, že kvalita čínské vědy šla v posledních letech strmě nahoru.
Už v roce 2016 předstihla Čína Spojené státy a stala se lídrem v počtu publikovaných vědeckých článků. Kritici nejlidnatější zemi světa poté vyčítali, že ve vědě upřednostňuje kvantitu před kvalitou, čemuž napomáhala i – dnes postupně odbourávaná – politika odměňovat čínské vědce za publikování jakéhokoli článku bez ohledu na to, jaký je. Japonský Národní institut pro vědeckou a technologickou politiku (NISTEP) ovšem spočítal, že se Čína mimořádně zlepšila i na poli skutečně kvalitní vědy.
Řečený NISTEP nezahrnul do své statistiky všechny články, ale jen ty nejlepší z nejlepších – konkrétně jedno procento článků, které vědci ve svých pracích nejčastěji citují (těžko zpochybnitelná známka kvality), a vyšlo mu, že i v tomto ohledu už Čína nechala Spojené státy těsně za sebou.
Z jeho statistiky nejcitovanějších článků za roky 2018 až 2020 plyne, že na zástupce čínských vědeckých institucí připadá 27,2 procenta z nich, kdežto na jejich americké protějšky jen 24,9 procenta. Informoval o tom na svém webu časopis Science.
V rámci spravedlnosti je však třeba dodat, že Číňané zatím vítězí jen podle metodiky, kdy se kredit za sepsání článku poměrně dělí („fractional counting“) – pokud se například na sepsání citovaného článku podílely dvě německé a tři francouzské instituce, přičte se Německu čtyřicet procent zásluh, kdežto Francii šedesát procent. V případě, že se jednoduše sčítá jen to, na kolika nejcitovanějších článcích se – bez ohledu na početní zastoupení – podílely instituce z té které země, vítězí stále Američané.
O jednoznačné a nezpochybnitelné vítězství proto zatím nejde, ovšem o příslib, že se tak již brzy stane, nepochybně ano. Čínská věda šla v posledních letech razantně nahoru. Ještě na začátku století se tamní vědci pohybovali až ve druhé desítce podobných žebříčků, nyní se se Spojenými státy přetahují o první místo. USA vynakládají na výzkum vyšší finanční prostředky než Čína, ta je však předstihla například v počtu podaných patentových přihlášek.
