Asijská velmoc přeskočila německou ekonomiku, s níž je česká úzce propojena, hlavně kvůli pandemii čínské chřipky. Z ekonomického propadu se oklepala dříve než většina západních zemí.
Čínské firmy vyvezly v loňském roce strojů a dalších komponentů za 165 miliard eur, což znamená celosvětový podíl 15,8 procenta na strojírenském exportu. Německo vyvezlo zboží za 162 miliard eur a podíl na trhu má 15,5 procenta. Vyplývá to z odhadů Asociace německého strojírenského průmyslu (VDMA), jež je největší průmyslovou organizací v Evropě.
I když se zdá, že se jedná o nepatrný rozdíl a v tomto roce si Německo pravděpodobně vezme prvenství zpět, je jasné, že dochází ke změně trendu. Z Číny se stává stále silnější hráč i v sektoru průmyslové výroby, robotiky a zavádění nových technologií. Ještě v roce 2019 mělo Německo náskok na Čínu 1,4 procentního bodu.
Číně pomohl virus
„Zejména pandemie koronaviru dala čínskému vzestupu silný impulz, protože země byla zasažena brzy a jen na velmi krátkou dobu. Zatímco evropský trh byl v důsledku pandemie vážně utlumen,“ komentoval čísla Ulrich Ackermann, vedoucí zahraničního obchodu v rámci VDMA.
I když silné oživení v tomto roce evropským firmám pomůže a strojírenský export poroste, dlouhodobý trend hovoří jasně ve prospěch Číny, dodal Ackermann. Čína je už delší dobu největším výrobcem strojů na světě, vyrobí jich stejně jako USA, Německo, Japonsko a Itálie dohromady. Většina produkce ale patřila na místní trh.
Cílem čínských komunistů je globálně ovládnout veškeré sektory výroby. Už v roce 2015 vyhlásil Peking strategii Made in China 2025 (MIC25), aby dominoval i v oborech, kde měly dosud převahu západní průmyslové země.
Čínská ofenziva v Rusku
Posilování čínského vývozu vnímají německé strojírenské firmy i v Rusku. Zatímco v roce 2010 tu měly podíl na trhu 25 procent, nyní to je o deset procentních bodů méně. A na prvním místě je naopak Čína s pětinovým podílem.
Komunistický režim masivně investuje do vývoje a výzkumu, upozornil Ackermann. I proto se druhé největší ekonomice světa daří zvyšovat svůj vliv i za hranicemi Číny. Navíc se snaží proniknout do mezinárodních orgánů pro standardizaci a technické normy, tím zvyšuje svou sílu v rámci globálního byznysu.
Nicméně pokud evropské firmy umějí nabídnout vysoce kvalitní technologie, mohou s nimi na čínském trhu uspět. Zde ale hrozí, že je čínské společnosti mohou postupně okopírovat.
Nákupy v Evropě
Čína se navíc snaží ovládnout i klíčové technologické firmy v zahraničí. V Německu před několika lety vyvolal kritiku prodej firmy Kuka, specializované firmy pro výrobu průmyslových robotů a systémů automatizace výroby. Společnost ovládl čínský konglomerát Midea Group.
Německo následně v roce 2017 přijalo speciální legislativu, jež zakazuje prodej klíčových firem Pekingu. Loni v prosinci berlínská vláda zablokovala prodej firmy IMST čínskému investorovi. Společnost vyvíjí satelitní a radarové technologie.
V době postpandemické kocoviny Evropská komise řeší opatření, jak zabránit čínským firmám s napojením na komunistický režim, aby neskoupily klíčové technologické firmy v Evropě.
O rozruch se naposledy postarala společnost Wingtech Technology, jež je finančně podporována čínskou komunistickou stranou. V Nizozemsku už vlastní firmu na výrobu polovodičů Nexperia a oznámila, že chce koupit největšího výrobce čipů ve Velké Británii Newport Wafer Fab, který je klíčovým dodavatelem pro automobilový průmysl.
Rada EU také začíná brát vážněji konkurenční čínskou iniciativu Nové Hedvábné stezky, kdy buduje klíčové infrastrukturní projekty mezi Asií a Evropou. EU má mít podobně „chytlavou“ iniciativu. Evropská komise připravuje seznam významných projektů, jež mají umenšit vliv Pekingu. Brusel plánuje větší podporu investicím v zemích Afriky i Jižní Ameriky, kde dominuje právě čínský režim.
