Konec německého mýtu? Volkswagenu láme vaz historicky zakořeněné toxické řízení

Automobilka Volkswagen čelí největší krizi ve své historii. Někdejší tahoun německé ekonomiky láme rekordy v zadlužení, už za týden má začít série zaměstnaneckých stávek, jež by mohla ochromit celé odvětví. Kde se stala chyba? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

Automobilka Volkswagen čelí největší krizi ve své historii. Někdejší tahoun německé ekonomiky láme rekordy v zadlužení, už za týden má začít série zaměstnaneckých stávek, jež by mohla ochromit celé odvětví. Kde se stala chyba? Pro odpověď se musíme vrátit do minulosti.

Celý článek
0

Závislosti na lithiu z Číny se jen tak nezbavíme, přesun řetězce na Západ není rentabilní

Vybudování dodavatelského řetězce pro produkci lithia v Severní Americe a Evropě v takovém rozsahu, aby bylo možné obejít Čínu, je v současné době z ekonomického hlediska nereálné. Alespoň to tvrdí společnost Albemarle, největší světový producent lithia.

Vybudování dodavatelského řetězce pro produkci lithia v Severní Americe a Evropě v takovém rozsahu, aby bylo možné obejít Čínu, je v současné době z ekonomického hlediska nereálné. Alespoň to tvrdí společnost Albemarle, největší světový producent lithia.

Celý článek
0

Esej: Hlavolam peněz ve 21. století

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Cena, kterou za cosi zaplatíte, má sklon naznačovat hodnotu onoho čehosi, říkají ekonomové. Vztah mezi jedním a druhým se však komplikuje ve chvíli, kdy de facto neexistují ani peníze, jimiž byste platili, ani ono cosi, co byste za ně koupili. Existuje reálná obava, že jsme v rozřeďování významu pojmu hodnota zašli příliš daleko – a čeká nás ostrá, nepříjemná korekce.

Celý článek
0

Číňanům se zalíbilo české dřevo. Vývozy letí strmě nahoru

Nejen vlivem kůrovcové kalamity byl loni export dřeva z Česka opět rekordní. Mezi odběrateli se náhle objevil nový významný hráč.

Číňanům se zalíbilo české dřevo. Vývozy letí strmě nahoru
ilustrační foto | Tomáš Novák týdeník HROT

Vývoz dřeva z Česka v loňském roce opět trhal rekordy. Jeho hodnota dosáhla 19,1 miliardy korun oproti 14,8 miliardám v roce 2018. Vyplývá to z aktuální verze Zprávy o stavu lesa ministerstva zemědělství.

Následkem kůrovcové kalamity a nadbytku dřeva na trhu se přitom ještě zintenzivnil pád cen exportovaného dříví, které se v průměru prodávalo za 1166 korun za kubík. Tedy zhruba o dvě stě korun levněji než v předchozím roce. V objemovém vyjádření je rozdíl ještě citelnější. Loni se vyvezlo 16,4 milionů kubíků dřeva ve srovnání s 11 miliony kubíků v roce předchozím.

Masivní export dřeva částečně souvisí s kůrovcovou kalamitou a přesycením trhu, ta však není jedinou příčinou. Dřevo se z Česka ve velkém vyváželo už před současným rozšířením lýkožorouta. Důvodem je hlavně nedostatek domácích zpracovatelských kapacit a existence několika velkých pil v blízkém zahraničí.

České dřevo tak směřovalo tradičně hlavně do Rakouska a Německa, nově se však ve statistikách začíná projevovat poměrně vzdálený významný odběratel. Do Číny loni směřovalo dřevo v hodnotě 3,3 miliardy korun. O rok dříve to nebyla ani půlmiliarda a v dřívějších letech se asijská velmoc ve statistikách neobjevovala vůbec. 

Jak nedávno upozornil server Aktuálně.cz, do Číny za podivných okolností směřuje i dřevo z „prezidentské“ lánské obory. Za obchodem má stát stíhaný šéf Lán Miloš Balák. 

Mezi soukromými vlastníky lesů se přitom loni diskutovalo o přání dostat se na složitý čínský trh, což však lze bez prostředníků jen velmi složitě. „Třeba Čína nemá dřevo a ve velkém ho nakupuje. Kolik českých delegací už tam jelo, ale nikoho nenapadlo uzavřít smlouvu o exportu dřeva. Namísto toho se nám s minimální cenou přihlásí třetí překupník v řetězci, který to někomu prodá, ten zase jinému, pak dalšímu a ten to prodá do Číny,“ popsal situaci loni na podzim týdeníku Euro profesor Jindřich Vaníček, který se stará o rodinné lesy v okolí zámku Lnáře na Strakonicku.