Apple expanduje do Vietnamu. Americký výrobce elektronických hraček měl minulý čtvrtek na programu otevření svého prvního internetového obchodu na stomilionovém vietnamském trhu. Snaží se využít očekávané poptávky tamního mladého, gramotného a technologicky zdatného obyvatelstva, jež je motorem nejrychleji rostoucí digitální ekonomiky na světě.

Vietnamská mutace webových stránek Applu již byla na začátku minulého týdne funkční. Na spuštění čekaly jen kompletní produktová nabídka a zákaznická podpora.

Diverzifikace

Indočínská expanze je součástí širší obchodní strategie výrobce iVšehomožného. Vzhledem k tomu, že v Číně se jeho tržby potýkají s klesající poptávkou, zaměřuje se Apple na rozvojové trhy v Indii, Brazílii a Malajsii. Funguje to. „Celkově jsme měli na rozvojových trzích skvělý kvartál,“ pochvaloval si boss Applu Tim Cook na začátku května nejčerstvější ekonomické výsledky své firmy (viz graf). „Dynamika tamní demografie je pro nás navíc výbornou příležitostí do budoucnosti.“

Apple ve svých dosavadních prohlášeních nijak nezmiňuje, že by se měl ve Vietnamu pouštět do maloobchodu. Lze však předpokládat, že spuštění internetového obchodu je předskokanem takového tahu. V Indii otevřel Apple svůj první internetový obchod v roce 2020; první kamenný obchod následoval až letos v dubnu.

Kromě toho, což je podnikatelsky ještě významnější, přesouvá Apple z Číny i výrobu – a důležitější než cílová země je právě motiv opouštění Číny. Směrem na západ míří i jeho smluvní partneři. Tchajwanský Foxconn, hlavní dodavatel iPhonů, už v únoru oznámil, že do rozšíření výroby ve Vietnamu (kde působí už patnáct let) investuje 300 milionů dolarů. Bude vyrábět i počítače MacBook, vedle iPhonu patrně nejdůležitější produktovou řadu Applu.

Podobně uvažuje vedení firmy Goertek, dodavatele sluchátek AirPod. Šéf Kazujoši Jošinaga řekl agentuře Bloomberg, že jeho firma čelila každodennímu tlaku Applu na co nejrychlejší odchod z Číny – buď do Indie, nebo do Vietnamu. Jošinaga zvolil druhou možnost.

Nejistota bolí

Z uvedeného plyne, že tlak Applu na odchod z Číny (přestože šéf firmy Tim Cook vždy udržoval s Pekingem nadstandardně dobré vztahy) není ryze věcí klesající poptávky. Horší problémy nastávají ve chvíli, kdy se sféra podnikání překrývá se sférou politické moci – a čínské komunistické vedení je v takovém překrývání mistrem.

Starostí číslo jedna jsou samozřejmě obchodní spory mezi Čínou a Spojenými státy. Jejich vývoj je nepředvídatelný, zejména ve světle nadcházejících amerických prezidentských voleb. Nejistota je nejhorším nepřítelem byznysu.

Výčet trablů je však delší. Jiný vážný problém nastal při loňských tvrdých protipandemických lockdownech, jež nařídili (a později radikálně opustili) pekingští bossové. Jejich politika přísné izolace vyvolala protesty v jednom z klíčových provozů Foxconnu na výrobu iPhonů ve městě Čeng-čou. Tamní zaměstnanci při posledním lockdownu z továrny uprchli; Foxconn po návratu izoloval ty, kteří měli pozitivní test, pročež tamní výroba celé dlouhé měsíce stála. Produkci Applu to pochopitelně nijak neprospělo.

Oficiální verze Applu, jak ji cituje specializovaný server 9to5mac.com, zmiňuje snahu diverzifikovat výrobu, „aby snížil pravděpodobnost přerušení dodavatelského řetězce“. Efekt je skutečně takový: firma již zahájila výrobu iPhonu v Indii a v příštích dvou letech plánuje tamní produkci ztrojnásobit. Jakmile zahájí provoz montážních linek ve Vietnamu, bude tam mít pro své nejdůležitější produkty druhou výrobní základnu.

Formulace o přerušení řetězců však klame. Žádný stupeň diverzifikace nezmění pravděpodobnost přerušení toho či onoho jednotlivého řetězce. Naopak, čím geograficky diverzifikovanější je řečený proces, tím vyšší je pravděpodobnost, že skutečně dojde k narušení některé jeho části. Výhoda spočívá v tom, že ani takové jednotlivé narušení firmu zásadně neohrozí.

Což vysvětluje, proč je na řadě zrovna Vietnam, jenž má ve srovnání s Čínou dvě zásadní výhody. Zaprvé má čtrnáctkrát méně obyvatel a jeho vláda má úměrně tomu menší geopolitickou váhu. Zadruhé té vládě sice také velí nečitelný komunistický aparátčík, ale způsobem, který (alespoň prozatím) působí o něco příčetněji.

Obávaná osmatřicítka

Z hlediska byznysu ve Vietnamu exi­stují dvě nad jiné obtížné překážky: jednou z nich je korupce, druhou je vládní boj proti korupci. Konflikt obou jevů dal vzniknout obrovskému množství navzájem protichůdných předpisů. Zjednodušení regulace se tak pro tamní pragmatiky stalo úkolem dne. Jedním z nich je Nguyen Duc Long, ředitel vládního Národního inovačního centra (NIC). Na začátku května v rozhovoru s týdeníkem The Nikkei Asia Long řekl, že Vietnam reviduje neblaze proslulý Dekret č. 38, který právně definuje, co je startup, co je rizikový kapitál a za jakých okolností může vláda do startupů investovat.

Dekret č. 38 umožňuje společnostem rizikového kapitálu využívat k financování svých aktivit například zlato, což je novum. Další kapitálová omezení však stále platí. Obchodování s akciovými opcemi nebo konvertibilní půjčky fungují v podmínkách kruté nejistoty. Jen málo firem se proto rozhodne pro vstup na burzu, což zase omezuje prostor pro divestice.

Daniel Deyl

Záměr vlády suplovat venture kapitál sám o sobě napovídá, že zkušenost ze západních finančních trhů nebude do Vietnamu snadno přenositelná. (Šéf­inovátor Long zároveň listu řekl, že by bylo „obtížnější změnit jiná pravidla“, jako jsou ta o přeshraničních transakcích. Hanoj přísně kontroluje veškeré peněžní toky do zahraničí, včetně například burzovního obchodování.)

NIC spadá pod ministerstvo plánování a investic a loni uspořádalo bezprecedentní sérii setkání s představiteli tamního byznysu, během nichž byla řeč o tom, jak Dekret č. 38 vylepšit. Během nich zazněly návrhy, jak na zvýšení stropu pro investice rizikového kapitálu, jak na odstranění zákazu investic do více průmyslových odvětví najednou nebo snazší úvěrování.

Regulace však jsou jen jednou částí problému; tou druhou je realita jejich dodržování. Firmy si stěžují, že protikorupční kampaň znamená ve skutečnosti byrokratické znehybnění. „Nikdo nechce nic povolit, aby neudělal chybu,“ řekl listu Financial Times To Minh Son z Technologické univerzity Nan-jang v Singapuru.

Čistky v byznysu i politice

Chybu lze přitom udělat snadno. Na podzim úřady zadržely My Lan Truongovou, zakladatelku a předsedkyni developerské společnosti Van Thinh Phat Holdings Group. Obvinily ji z nezákonného vydání firemních dluhopisů v hodnotě přes miliardu dolarů. Podnikatelka s čínskými kořeny velí jedné z nejbohatších vietnamských rodin. Je jedna ruka s úředníky v Ho Či Minově Městě, v jehož centru vlastní četné luxusní nemovitosti.

O čtvrt roku později, letos v lednu, šéf vietnamské komunistické strany Nguyen Phu Trong radikálně upevnil svou moc poté, co mu parlament schválil odvolání dvou místopředsedů vlády. Oba byli obviněni z toho, že ve svých resortech (diplomacie a zdravotnictví) umožnili šíření korupce; kritici však mají za to, že to se jen generální tajemník zbavil svých mocenských konkurentů. Nakolik oba zásahy souvisejí, nevíme.

Protikorupční tažení generálního tajemníka Nguyena Phu Tronga získalo přezdívku „Trongova pec“. Jak bude chutnat v ní pečené jablko, se rychle dozvíme. 

Vietnamský technologický boom v číslech

40 % odhadované roční tempo růstu vietnamské internetové ekonomiky (podle zprávy firem Google, Temasek a Bain & Company z roku 2019)

23 mld. USD hodnota vietnamské digitální ekonomiky v roce 2022 (podle loňské zprávy Google, Temasek a Bain & Company má do roku 2025 dosáhnout přibližně padesáti miliard dolarů)

93,5 mil. počet uživatelů chytrých telefonů ve Vietnamu (k březnu 2022 podle vietnamského ministerstva telekomunikací)

73,5 % odhad podílu vlastníků chytrých telefonů na počtu dospělých obyvatel Vietnamu (k březnu 2022)