O Čechy působící v zahraničí jsme se dlouho nezajímali, v posledních letech se to začíná měnit
„Po pár letech v zahraničí nevíte, jak se vrátit. Chybějí vám kontakty, nevíte, jak funguje české akademické prostředí a jak v něm získat pozici. I proto vznikla iniciativa Czexpats in Science,“ říká vědkyně Markéta Kubánková, která dlouhodobě působí v zahraničí, ale jednou by se ráda vrátila. Iniciativu Czexpats in Science založily tři mladé vědkyně v roce 2018. „Propojujeme české vědce v zahraničí mezi sebou a s vědci a institucemi v Česku. Budujeme komunitu, setkáváme se, sdílíme informace. Tvoříme mapu, kam se nám již registrovalo přes čtyři sta vědců,“ líčí Kubánková.
Czexpats in Science fungují i obráceně - snaží se české vědce a vědkyně působící v zahraničí zviditelnit doma v Česku, protože ono tápání je oboustranné: o Češích v zahraničí toho moc nevíme. „Máme poměrně dobrý přehled o cizincích působících v Česku, ale informace o Češích v zahraničí chybí. Je to,daň‘ za svobodu, kterou od 90. let máme,“ domnívá se Jiří Krátký, zvláštní zmocněnec pro krajanské záležitosti na ministerstvu zahraničních věcí. V posledních letech ale vzniká řada iniciativ, které se Čechy žijící v zahraničí snaží zmapovat, propojit a případným zájemcům usnadnit návrat.
Kdo, kde a kolik?
Podrobnější informace o Češích v zahraničí nejsou, ale trendy známe: „Víme, že lidé před rokem ’89 odcházeli většinou natrvalo. Někteří z nich se domů vracejí až na penzi - se zahraničním důchodem si to mohou dovolit,“ komentuje Janská. Naopak ti, kteří odešli v posledních třiceti letech, se vracejí dříve nebo alespoň návrat plánují. A i když jsou v zahraničí, s českým prostředím většinou udržují kontakty.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot