Ještě před pár lety bylo ministerstvo zdravotnictví poměrně slabým resortem. Stačila jedna pořádná pandemie a ministr zdravotnictví v současné vládě dokonce zastává i post vicepremiéra. Díky většině v parlamentu může koalice prosadit zcela zásadní změny. A ministr Vlastimil Válek (TOP 09) se jich očividně nebojí.
Válkův nástup do funkce nebyl vůbec šťastný. Často se stávalo, že ani po desítky minut trvajících tiskových konferencích divák netušil, co vlastně nový ministr sděluje. Od hlavní myšlenky mnohdy utíkal zcela jinam a novináři museli své otázky klást opakovaně. A stejně se často jasné odpovědi nedočkali. Z toho by člověk mohl nabýt dojmu, že Válek vlastně ani moc neví, co chce. Opak je pravda. Návrhy, které postupně odkrývá, jasně ukazují, jakým směrem chce zdravotnictví posunout.
Upravené nadstandardy
Bezpochyby velkým tématem je zdravotní připojištění, které Válek prosazuje. Lidé mají dostat možnost, aby si připojistili třeba lepší oční čočku nebo kloub. Do hry se tedy vrátí nadstandardy, jen budou legislativně komfortněji pojaty coby pojistný produkt. „Chci, aby lidé měli možnost volby. Mohli více investovat do svého zdraví,“ zdůvodňuje to ministr. A ačkoli jsou mnozí experti k návrhu skeptičtí (včetně prezidenta lékařů Milana Kubka, viz jeho vyjádření v rozhovoru pro Hrot), principiálně lze proti tomu těžko něco namítat.
Problém je, že nic konkrétnějšího zatím ministr nesdělil, na stole není žádný návrh zákona. Válek jen různým médiím nadhazuje další a další možnosti nadstandardů, na které by se mohlo pojištění vztahovat.
Dalším velkým plánem, za kterým si Válek tvrdě jde, je vytvoření nového orgánu, který by státu pomohl efektivněji a odborněji čelit případným dalším epidemiím a pandemiím. Snem Vlastimila Válka už dříve byla tuzemská obdoba Institutu Roberta Kocha, německého spolkového ústavu pro kontrolu a prevenci nemocí se sídlem v Berlíně, jehož závěry v Německu během pandemie covidu-19 takřka nikdo nerozporoval. Válek již najmenoval 33 členů odborného poradního orgánu, který má být kostrou obdobné instituce v Česku.
I tady se ale ukázalo, kde jsou jeho slabé stránky. Na konferenci, kde členy představoval, se bezmocně ptal: „Jak se to vlastně jmenuje?“ Po odpovědi, že Národní institut pro zvládání pandemie, jen lhostejně pokrčil rameny: „Tak já tomu budu říkat český Kochův institut.“ Dodnes tento nový orgán nemá jasnou strukturu a nemá oporu v zákoně. Když Válek oznámil zrušení všech restrikcí, někteří členové institutu se v médiích podivovali, že se jich na to nikdo neptal.
Starejte se o sebe
Válkovou další prioritou je podpora prevence. „To je klíčové. Chci zvýhodnit lidi, kteří se o sebe starají,“ říká ministr. Odborníci se shodují, že tato cesta je správná. Například ze studie McKinsey Global Institute vyplynulo, že Česká republika dlouhodobě výrazně pokulhává v přístupu k preventivní péči a zdravotnické osvětě. „V tuzemském prostředí se spíše léčí akutní nemoci, než aby se těmto stavům předcházelo,“ píše se ve studii.
Podle analytiků by správná prevence a obecně zdravější životní styl Čechů mohly do roku 2040 přinést do státního rozpočtu až 840 miliard korun. Válek už představil první nápady: kdo bude chodit na preventivní prohlídky, nebude muset platit za účelové zdravotní prohlídky, například na řidičský nebo zbrojní průkaz. Ani v tomto případě ale ještě Válek nepředložil ucelený návrh.
Hlavní zkouškou Vlastimila Válka ale bude další vlna covidu, kterou řada expertů předpovídá na podzim. Ministr se dlouhodobě prezentuje jako odpůrce plošných opatření. A to se týká i očkování. To hodlá nadále podporovat, ale cílit chce zejména na rizikové skupiny.
„S onemocněním covid-19 se musíme naučit žít. Už nás nesmí omezovat,“ říká Válek. Podíl očkovaných v Česku se zastavil na 65 procentech, denně už nejsou naočkovány ani dva tisíce lidí. Zda Válkova strategie „svobodné volby“, „života s covidem“ a nulových restrikcí zabere, se dozvíme ještě letos.
