Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Cestující v Německu jsou ze stávky strojvedoucích unaveni, chtějí vlaky zpět

Únava, rozhořčení, ale i rezignace, tak dnes hodnotili cestující na hlavním nádraží v Berlíně už čtvrtou stávku strojvedoucích společnosti Deutsche Bahn (DB) za poslední měsíce.

Cestující v Německu jsou ze stávky strojvedoucích unaveni, chtějí vlaky zpět
ilustrační foto | Lutsenko_Oleksandr / Shutterstock.com

Anketa ČTK v nezvykle prázdné odbavovací hale tak potvrdila výsledky průzkumů, podle kterých má veřejnost pro tento protest jen malé pochopení. Osobní doprava z velké části stojí od středečního rána a znovu se rozjede až v pondělí večer.

"Předchozí kratší stávky, to šlo ještě pochopit. Ta současná ale potrvá šest dní, a to už je příliš," řekl dnes ráno zpravodaji ČTK cestující Markus Engelke. Do centra Berlína dojíždí každý den za prací z Postupimi a ač se vlakem do metropole dostane i v době stávky, značná omezení i tak pociťuje. "Vlaků jezdí méně, a navíc stojí S-Bahn," řekl o městské železnici, která zajišťuje rychlou dopravu po německém hlavním městě.

Městská železnice v Berlíně jezdí ve značně omezeném režimu, například hlavní nádraží se bez vlaků S-Bahn musí zcela obejít.

Naštvání neskrývala ani Lisa Stroblová, která je stejně jako Engelke denně odkázaná na regionální dopravu. "Už jsem z toho všeho unavená," řekla mladá žena, která do Berlína přijela z Erkneru. Poznamenala, že by sice měla být ráda, že z braniborského města i v době stávky vlaky do metropole jezdí, ale omezení jsou podle ní značná.

"Přijít spontánně na nádraží a sednout na vlak, protože vždycky nějaký jede, to teď není možné. Těch omezení mám už dost," řekla. Zda nesou za neúspěšná jednání o mzdách větší vinu dráhy DB, nebo odbory strojvedoucích GDL, Stroblová neřeší. "Už by to mělo skončit," řekla. Myslí si také, že odboráři by takto dlouhé pracovní výluky vyhlašovat z ohleduplnosti k cestujícím neměli.

Také Engelke si myslí, že nynější stávka už překračuje hranice únosnosti. Podobně to podle průzkumů vidí i veřejnost. Ze sondáže institutu YouGov vyplynulo, že pochopení pro stávku nemá 59 procent lidí a že na straně železničářů je jen třetina Němců. Výrazně hůře dopadla telefonní anketa zpravodajské televize n-tv, kde stávku negativně hodnotilo až 90 procent respondentů.

Kriticky o stávce hovoří i sdružení cestujících Pro Bahn, jehož šéf Detlef Neuss varoval odboráře, aby to nepřehnali. "Je toho už trochu příliš," řekl Neuss v rozhovoru s agenturou Reuters o šestidenním zastavení práce. Varoval, že i když dosud cestující vyslovovali pro stávku pochopení, takto dlouhá stávka může veřejné mínění zvrátit.

Neuss rovněž vyzval vládní představitele, aby se pokusili spor uklidnit. Dráhy DB jsou ve vlastnictví spolkové republiky, německá vláda ale do mzdových vyjednávání nezasahuje. Neuss se nicméně domnívá, že vláda by v současné době měla DB vyzvat k předložení lepší nabídky strojvedoucím.

Odbory GDL požadují snížení počtu pracovních hodin z 38 na 35 týdně pro pracovníky ve směnném provozu se zachováním plné mzdy, zvýšení měsíční mzdy o 555 eur (zhruba 13 650 korun) a také jednorázovou kompenzaci 3000 eur (73 400 korun) kvůli inflaci. DB nabízejí zkrácení pracovní doby na 37 hodin týdně, větší snížení hodinového závazku již podmiňují snížením mzdy. Odbory tuto nabídku odmítly jako špatnou a další vyednávání vidí v této situaci jako zbytečná. Dráhy pak obviňují GDL, že o hledání kompromisu nestojí.

Expert na tarify Hagen Lesch z Institutu německého hospodářství (IW) v rozhovoru s agenturou DPA řekl, že rozhovory mezi GDL a DB se dostaly do tak špatné situace, že k jejich obnovení bude potřeba nezávislý moderátor.