Za nárůstem dluhu je podle ministerstva financí zejména prodej státních dluhopisů a státních pokladničních poukázek v prvním pololetí za účelem průběžného krytí schodku státního rozpočtu. Na konci září byl rozpočtový schodek 181,7 miliardy korun. Na celý rok počítá novelizovaný státní rozpočet se schodkem 282 miliard korun. Proti původnímu plánu se deficit zvýšil o 30 miliard korun kvůli krytí povodňových škod.

"Za poslední pět let se výše státního dluhu zdvojnásobila, a to v důsledku pokračujícího deficitního hospodaření státního rozpočtu. Od roku 2020 totiž stát hospodaří se stamiliardovými schodky, a jak plyne z rozpočtového výhledu, hodlá tak činit i v následujících letech," okomentoval vývoj státního dluhu hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Růst dluhu je podle něj špatná zpráva, pozitivně ale lze hodnotit, že jen malá část dluhu je krátkodobá a jen malou část tvoří závazky vůči zahraničí.

Dufek připomněl, že v evropském srovnání patří Česko mezi méně zadlužené země. "Nemá proto žádný problém s financováním nového i refinancování starého dluhu. Díky poklesu úrokových sazeb, který reflektují i výnosy vydávaných dluhopisů, se dokonce cena peněz pro stát v posledním roce snižuje. Přesto vzhledem k růstu celkového objemu dluhu je třeba počítat ve státním rozpočtu se stále vyššími úrokovými náklady," uvedl Dufek.

Ministerstvo financí vydalo za tři čtvrtletí státní dluhopisy v nominální hodnotě 254,2 miliardy korun. K financování státu sloužily také korunové pokladniční poukázky, tedy obligace se splatností kratší než jeden rok. Jejich čistá emise, tedy prodej očištěný o objem splacených poukázek, dosáhla za tři čtvrtletí 48,4 miliardy korun. Čistá emise eurových pokladničních poukázek byla ke konci září jedna miliarda eur (25,2 miliardy Kč).

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.