„Velká část odvětví, zejména energeticky náročné sektory, jako například sklářství, chemický průmysl či hutnictví, se v loňském roce potýkala s celkovým poklesem produkce a ani výsledky za prosinec dosavadní trend nedokážou zvrátit. Nepříznivou situaci dokládá také Index nákupních manažerů, který k závěru roku poukazoval na omezení výroby, nákupní aktivity a nízkou důvěru jako součást trendu trvajícího již od předloňského června. Příliš optimistický tedy není ani výhled na letošní rok, minimálně na první měsíce, kdy firmy zůstávají opatrné například v očekávání zakázek a výroby či se obávají zvýšení poplatků za regulované složky ceny elektřiny či nejistoty ohledně vývoje na zahraničních trzích, včetně tlaku na dekarbonizaci,“ komentoval výsledky Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky a hlavní ekonom Svazu průmyslu ČR.
Následující měsíce budou pro české firmy složité, neboť s propadem zakázek a výrobní aktivity se potýkají také naši hlavní obchodní partneři v eurozóně. Zejména se jedná o situaci v německém průmyslu, kde se objem výroby od roku 2015 snížil přibližně o pět procent a výsledky energeticky náročných odvětví se za stejnou dobu propadly až o pětinu v důsledku války na Ukrajině a zdražení energie.
„Tuzemská průmyslová výroba v listopadu překvapila nepříznivě a nepodařilo se navázat na solidní říjnový výsledek,“ řekl analytik Generali Investments Radomír Jáč. Dobrou zprávou jsou podle něj náznaky oživení růstu nových zakázek, jež hlásí oficiální statistika za listopad. Zároveň ale platí, že průzkumy PMI (index nákupních manažerů) pro zpracovatelský průmysl i nadále vykreslují spíše negativní signály. Cesta k obnovení trvalejšího růstu průmyslu bude podle Jáče zřejmě pozvolná, přesto ale pro letošní rok očekává alespoň mírné obnovení růstu jak průmyslu, tak české ekonomiky jako celku.
Listopadový průmysl se dostal přesně na průměrnou úroveň roku 2019, což ukazuje, že se za poslední čtyři roky výroba v průmyslu příliš nezlepšila, uvedl analytik České bankovní asociace Jakub Seidler. Výroba automobilů je v tomto ohledu výjimkou, jelikož ta se v listopadu nacházela o osmnáct procent nad průměrem roku 2019, upozornil. Za celý letošní rok čeká konsenzus analytiků podle něj růst tuzemského průmyslu o 1,7 procenta, zatímco za rok 2023 patrně o půl procenta poklesne.
Odvětvová struktura podle analytika UniCredit Bank Patrika Rožumberského potvrdila, že průmysl stahuje dolů většina odvětví, zejména výroba strojů a zařízení a výroba nekovových minerálních výrobků. K poklesu přispěla i výroba elektřiny a plynu, což znamenalo, že říjnový růst v tomto odvětví byl v loňském roce ojedinělým jevem. Výroba aut byla jedním z mála odvětví, které se meziročně zvýšilo, dodal.
„Je prakticky jisté, že rok 2023 český průmysl zakončí v červených číslech, patrně poblíž 0,3 procenta,“ odhadl analytik Cyrrusu Vít Hradil. Nadějně podle něj k nevypadá ani první kvartál roku letošního, který se zřejmě nadále ponese ve znamení čekání na zotavení poptávky. K němu by mohlo dojít ve druhém čtvrtletí, kdy se domácnosti oklepou z předchozího propadu reálných příjmů a investiční aktivitu povzbudí pokles úrokových sazeb. Ani tak nepředpokládá, že by průmyslový sektor měl před sebou hvězdný rok. „Za úspěch bychom považovali růst poblíž dvou procent,“ uvedl.
