Index se zveřejňuje od roku 1996. Letos zveřejněné údaje vycházejí z dat roku 2022. Zpoždění je způsobeno tím, že je nutné počkat na údaje ze 165 zemí světa. Index se skládá z pěti ukazatelů, které se týkají velikosti státního sektoru, úrovně právního státu, mezinárodního obchodu nebo celkové regulace. Dalším faktorem je měnové prostředí dané země a inflační prostředí.

"Ekonomická svoboda v České republice setrvale klesá od roku 2016, jedinou výjimkou byl druhý pandemický rok 2021, který byl o kousek svobodnější než první rok pandemie. Jde o velmi znepokojivý trend," uvedl k aktuálním výsledkům indexu ředitel Institutu liberálních studií Martin Pánek. Česko si podle indexu mírně polepšilo ve čtyřech z pěti hodnocených kategoriích, výrazně ale ztratilo v oblasti inflačního prostředí. V roce 2022 nabrala v Česku na síle inflační vlna, když průměrná roční inflace dosáhla 15,7 procenta.

Ve středoevropském regionu nicméně Česko stále patří mezi ekonomicky svobodnější země. Nejlépe index hodnotí Německo, které je na 16. místě. O příčku za Českem skončilo Rakousko, Slovensko obsadilo 45. pozici, Maďarsko 55. a Polsko 70.

Podle Institutu liberálních studií je v zemích s vyšší mírou ekonomické svobody větší prosperita, lidé se dožívají vyššího věku a mají více občanských svobod. V zemích v první čtvrtině žebříčku žije v extrémní chudobě s příjmem méně než 1,90 dolaru (44 korun) na den jedno procento obyvatel, zatímco v zemích v poslední čtvrtině žebříčku to je 30 procent. Rozdíl ve střední délce života mezi ekonomicky nejsvobodnějšími a nejméně svobodnými státy je 15 let. "Kde mohou lidé sledovat vlastní štěstí a činit svoje vlastní rozhodnutí, vedou šťastnější a zdravější životy ve větší prosperitě," řekl Pánek.